„Úřad na ochranu ústavy v současnosti sleduje přes sto salafistických skupin, které sdružují na 7000 lidí. Jsou to lidé, kteří chtějí žít stejně, jako žil muslimský prorok Mohamed, a odmítají jakoukoli modernizaci islámu,” řekl Maassen.

„Salafismus přitom vnímáme jako živnou půdu pro lidi, kteří jsou připraveni páchat ve jménu islámu násilí, odjet do Sýrie nebo do Iráku a tam se zapojit do teroristické činnosti,” zdůraznil. Podle informací BfV odjelo na Blízký východ bojovat kolem 600 německých občanů, z nich asi desetina zahynula a kolem 200 se jich vrátilo do vlasti. Přinejmenším u 35 těchto navrátilců existují podle Maassena důkazy, že se přímo účastnili bojových akcí.

K radikalismu tíhnou neúspěšní

„K salafismu tíhnou hlavně mladí muži do 30 let, oslovuje ale už třináctileté chlapce. Jsou to především lidé, kteří byli neúspěšní ve škole nebo v zaměstnání a hledají skupinu, ve které by je někdo uznával,” řekl Maassen. Podle něj mnohé tyto radikály přitahuje IS, protože mají dojem, že v jeho řadách nebudou považováni za zkrachovance, ale naopak za úspěšné lidi, kteří nalezli své místo ve společnosti.

Většina německých salafistů pochází z muslimského prostředí, konvertovaní křesťané tvoří jen asi deset procent z nich. „Obecně ale pro konvertity platí, že jsou radikálnější než ostatní členové takové společnosti a v případě násilností bývají mimořádně brutální,” upozornil Maassen.

Šéf německé kontrarozvědky také podotkl, že se k salafistům přidávají hlavně lidé arabského původu, ve výrazně menší míře to jsou němečtí Turci. „Jedním z důvodů může být to, že Turci jsou v Německu mimořádně dobře organizovaní. Mají hodně spolků, ať už náboženských, nebo kulturních. Nestane se mezi nimi tak často, že by se někdo cítil zcela vyloučen ze společnosti a hledal východisko v radikalizaci,“ dodal.

Za protiislámskou Pegidou není ultrapravice

Právě radikalizace islámu vedla k posilování protiislámských hnutí, mezi nimiž hrají hlavní roli Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). V té ale nepůsobí ultrapravice, jak se spekulovalo, i když její zakladatel  Lutz Bachman se nechal vyfotit nalíčený jako Hitler.  [celá zpráva]

”Není úkolem BfV sledovat občanské iniciativy, které sice nezastávají pozice politického mainstreamu, ale nijak nenarušují společenský řád. Naším úkolem je sledovat extremisty," řekl Maassen.

Kontrarozvědka BfV si všímá pravicových radikálů, kteří se demonstrací hnutí účastní: ”Co se Pegidy v Drážďanech týká, zjistili jsme, že pravicoví extremisté se na jejích demonstracích objevují jen v malém počtu. Nemají ale žádný vliv na průběh těchto akcí ani nevystupují jako řečníci."

Jiné to je u regionálních hnutí, která se po vzoru Pegidy vytvořila v dalších městech. U některých z nich je podle něj vidět, že se na jejich shromážděních snaží zviditelnit krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která se tak snaží obnovit svůj vliv po úbytku členské základny a volebních neúspěších z posledních let.