Ztratili jsme doněcké letiště, přiznala ukrajinská armáda

Letiště se ještě počátkem loňského května blyštilo novotou, přestavěli ho u příležitosti evropského šampionátu ve fotbale v roce 2012. Armáda ho držela až dosud, ačkoli se separatisté opakovaně snažili ho dobýt.

Jejich nejnovější ofenzíva už ale byla úspěšná, oddíly ukrajinských dobrovolníků už ve středu večer přiznávaly porážku. Týž den byl na místě zraněn také vůdce radikálního ukrajinského Pravého sektoru a poslanec Dmytro Jaroš, jehož zřejmě zasáhly střepiny ze střely vypálené z raketometu BM-21 Grad. [celá zpráva]

Podle poradce ukrajinského prezidenta Jurije Birjukova dopomohla rebelům k úspěchu hustá mlha okolo letiště. Povstalci prý nasadili kromě systémů Grad také tanky. Nepotvrzené zprávy hovoří o velkých ukrajinských ztrátách. Ruská televize ukázala množství mrtvých v letištní budově a odvysílala rozhovory s osmi zajatými vojáky.

Mluvčí ukrajinské protiteroristické operace ATO Andrij Lysenko ve čtvrtek podle Ukrajinské pravdy oznámil, že ve středu v bojích padlo deset ukrajinských vojáků a devatenáct jich bylo zraněno. Neupřesnil však, kolik z nich zemřelo v bojích o letiště. Porážku u letiště se snažil bagatelizovat slovy, že letiště nemělo žádný strategický význam, a proto se jej rozhodli opustit.

Separatisté při útoku na doněcké letiště zajali 16 ukrajinských vojáků, o jejichž propuštění se vzbouřenci jedná generální štáb ukrajinské armády, uvedl armádní mluvčí Vladyslav Selezňov.

Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko oznámil, že se dobrovolně rozhodl odevzdat Kyjevu tři zadržené vojáky a těla jejich osmi mrtvých druhů. Své mrtvé dostali od velitelů ukrajinských jednotek i separatisté. Výměna se podle agentury Unian odehrála na doněckém železničním nádraží.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve středu prohlásil, že na Donbas nově přijelo 2000 ruských vojáků. [celá zpráva]

Podle korespondenta britského deníku The Guardian někteří separatisté soukromě přiznávají pomoc z Moskvy, ale odmítají, že by počty vojáků byly tak vysoké.

Lysenko zmínil, že rozvědka zjistila značný pohyb ruských sil v Rostovské oblasti, zejména transportérů BMP, BMD, moderních tanků, raketometů typu Grad i  minometů Nona a Msta-S.

Obě strany se v běloruském Minsku loni v září dohodly na příměří, které ale reálně nevstoupilo v absolutní platnost. Minské dohody předpokládají také vytvoření bezpečnostního pásma na frontě, oddělení válčících stran a stažení těžkých zbraní s ráží nad 100 milimetrů do patnáctikilometrové vzdálenosti.

Platnost demarkační linie potvrdili ve středu na jednání v Berlíně ministři zahraničí Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa. [celá zpráva]

Konflikt na Donbasu si vyžádal už přes 5000 mrtvých, uvedla OBSE.