Džugašvili žalobou reagoval na články v deníku Novaja Gazeta z roku 2009, které se týkaly popravy polských válečných zajatců během katyňského masakru v roce 1940 a role sovětského vedení.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jeden článek nařkl politbyro z „touhy po krvi“ a vůdce označil za „krvelačného lidojeda“. Autor v něm také napsal, že se sovětské vedení vyhnulo zodpovědnosti za tento zločin. Podle Stalinova vnuka podobná nařčení silně zasahují do soukromí jeho i jeho rodiny.

Soud ve Štrasburku však Džugašviliho rozhořčení odmítl s tím, že kauza popravy Poláků v Katyni je předmětem veřejného zájmu a kritiky. Podle soudu je tento fakt na stejné úrovni jako právo na soukromí. Články v deníku přispívají k veřejné historické debatě o podílu Josifa Stalina na krveprolití, míní soud.

Dnes devětaosmdesátiletý Jevgenij Džugašvili sloužil jako plukovník v sovětském letectvu. Je vášnivým zastáncem svého děda, který podle něj není zodpovědný za Velkou čistku z 30. let ani za činy, které jsou mu připisovány. V minulosti svého předka označil za génia a přirovnal ho k Ježíši Kristu.