"Ceníme si vztahy, jaké se vytvořily s EU, naším hlavním obchodním partnerem. Doufám, že se brzy podaří tyto vztahy vrátit k normálu," řekl Medvěděv před posluchači hospodářského fóra. Ujistil je, že Rusko vždy bude plnit své mezinárodní závazky: "Naše země je spolehlivý dlužník, spolehlivý věřitel a spolehlivý dodavatel. Sankce přicházejí a odcházejí, stejně jako jejich tvůrci. Ale vztahy, zájmy a pověst zůstávají. Stejně jako dříve máme velké rezervy, které zajišťují splacení dluhů."

Premiér šíří optimismus

Ústřední banka by podle šéfa vlády neměla obětovat na stabilizaci rublu devizové rezervy, nicméně opět ujistil, že se úřady nechystají zavést devizová omezení. "Samozřejmě by bylo možné zmrazit kurz, ale tím by se zrodil černý trh. Anebo devizy poskytovat dovozcům, na žádost, podle vůle úředníka a míry přátelských vztahů, ale to by také znamenalo zničení trhu," řekl premiér.

"Mnohé teď hraje proti rublu: jak ceny ropy, tak sankce. Kurz prudce skáče. Trpí tím podniky i banky a samozřejmě i lidé. Ale přesto soudím, že politika ústřední banky je v danou chvíli správná. Nechystáme se projíst devizové rezervy. Máme dost mechanismů, abychom zajistili stabilitu rublu," dodal premiér. Rusko kvůli propadu rublu silně intervenovalo a obětovalo na to značnou část devizových rezerv.

Na stejném fóru, na kterém hovořil Medvěděv, varoval šéf největší ruské banky Sberbank German Gref, že zemi hrozí vážná bankovní krize, pokud ceny ropy během roku zůstanou na úrovni 43 až 45 dolarů za barel.

Varování Primakova

Rusko by se nemělo uzavírat do izolace a bez ohledu na sankce Západu by dál mělo spolupracovat se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí v boji s reálnými hrozbami, jako jsou terorismus, pašování drog či regionální konflikty. Primakov varoval, že pokud to Rusko neudělá, ztratí své velmocenské postavení. Jeho výroky ve středu ocitoval liberální list Kommersant.

Bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov

Bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Moskva by podle bývalého premiéra také měla uznat za součást Ukrajiny oblast Donbasu, kterou ovládli proruští separatisté, a z této pozice jednat s USA a s Evropskou unií. Jako „kategoricky nepřípustný“ odmítl Primakov případný vpád ruské armády na Ukrajinu. Ale přináležitost anektovaného Krymu a Sevastopolu k Rusku se podle bývalého šéfa ruské vlády nesmí stát předmětem ústupků v jednáních se Západem.

Primakov přitom ještě jako šéf vlády zavelel k obratu v ruské politice k Západu. Když se dozvěděl, že bombardování Bělehradu Severoatlantickou aliancí je na spadnutí, cestou do USA nechal otočit letadlo zpět do vlasti.

Potřeba decentralizace a diverzifikace ekonomiky

Primakov prohlásil, že Rusku nehrozí žádné prozápadní revoluce, jakkoli to prý tvrdí západní média. Opravdovou hrozbu představuje pouze přílišná centralizace moci, zatímco „ekonomika volá po decentralizaci“.

Moskva by podle Primakova měla vyvést zemi z krize tím, že se v nejbližších letech pustí do diverzifikace ekonomiky, odkládané už celé čtvrtstoletí, a také poskytne maximální hospodářskou svobodu regionům. K východisku z krize by totiž přispěl „skutečný federalismus“. Vláda by se měla vrátit k pravidlu z dob Primakovova kabinetu na konci 90. let, kdy se všechny daňové příjmy dělily mezi centrem a regiony v poměru půl na půl.

„Primakov výstižně zhodnotil reálnou situaci Ruska. Chtělo by se věřit, že režim využije jeho rad,“ řekl vůdce opozičních komunistů Gennadij Zjuganov.