Podle bezpečnostního experta Lumíra Němce spočívá ochrana před obdobným terorem především v prevenci, kterou by měla zajistit policie a zpravodajské služby.

ČTĚTE TAKÉ
Vrahy z redakce Charlie Hebdo zastřelili při útěku, zemřel i útočník z košer obchodu
Vrah karikaturisty se setkal s radikálním americkojemenským klerikem
Útoky na policistku u Paříže a na redakci Charlie Hebdo spolu souvisejí
Bránil právo časopisu zesměšňovat svou víru, píše se o zabitém muslimském policistovi
Byla to čirá hrůza, popsal novinář, který vraždění přežil
Selhání tajných služeb? Podezřelého atentátníka z Paříže policie dobře znala
Jsem nevinný, tvrdí nejmladší z údajných pařížských útočníků, který se vzdal policii
Islámští teroristé vystříleli v Paříži redakci satirického magazínu, 12 mrtvých

Dolnik ale uvedl, že ani pro zpravodajské služby není snadné tyto útočníky odhalit. Připomněl, že pařížský útok na sídlo satirického týdeníku Charlie Hebdo přinesl v Evropě největší ztrátu na životech od výbuchů v londýnském metru v létě 2005.

Přesto středeční událost, při které zemřelo nejméně 12 novinářů a policistů a desítka dalších lidí byla zraněna, nevidí jako mezník ve vnímání terorismu.

Vlajky Francie a Evropské unie na půl žerdi před dolní komorou francouzského parlamentu - Národním shromážděním

Vlajky Francie a Evropské unie na půl žerdi před dolní komorou francouzského parlamentu - Národním shromážděním

FOTO: Jacky Naegelen, Reuters

"Útoky těchto osamělých vlků, jak jim říkáme, očekáváme už hodně dlouhou dobu. Motivace je dost, lidí, kteří umí něco se zbraněmi a chtějí se zviditelnit, je taky dost," shrnul.

Nebyli odhodlaní zemřít

Útok podle něj může být i akcí lidí, kteří mají nějakou životní krizi a chtějí se zviditelnit. To, že si nechali otevřenou únikovou cestu, napovídá, že nebyli úplně odhodláni na daném místě okamžitě zemřít.

Není navíc jisté, nakolik skutečně byli inspirováni karikaturami, které týdeník zveřejňoval - redakce mohla být i příležitostným cílem proto, že k ní útočníci měli přístup a znali okolí.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Střílející útočníky natočil svědek z okna

"Zabraňovat těmto útokům jednotlivců je složité, jednoho člověka zastavit nelze. Tím, že tyto útoky dáváme příliš do kontextu teroristických organizací, jim dáváme obrovskou výhodu tím, že se jich bojíme a tím, že o tom budeme debatovat zleva zprava," míní Dolnik.

Rizikoví navrátilci

"Jsem přesvědčen, že je to spíš akce jednotlivců než nějaká dobře organizovaná buňka, protože tyto buňky radši jdou po bombových útocích, kde bude rukopis Al-Káidy nebo Islámského státu vidět okamžitě. Islámský stát zatím na západní svět otevřeně neútočí," podotkl.

Je však podle něj třeba počítat s tím, že někteří bojovníci, kteří se do Evropy vrací ze Sýrie a z Iráku - odhadem deset procent z nich - budou nevyhnutelně chtít zaútočit doma.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Na francouzské ambasádě v Berlíně stáhli vlajky na půl žerdi

Pokud útočící jednotlivci nejsou napojeni na širší skupinu, je jejich odhalení těžké i pro bezpečnostní služby. Podle Dolnika proto zřejmě tyto složky ve Francii neselhaly. Klíčovou otázkou je to, jak moc snadné pro útočníky bylo dostat se k útočným puškám kalašnikov, ze kterých stříleli.

Sofistikovaný útok

Bezpečnostní expert Lumír Němec řekl, že útok v Paříži má znaky "sofistikovaného teroristického aktu", a to kvůli vybavení útočníků a hlavně pro naplánovaní akce, jako je příjezd, vniknutí do objektu a zajištění odjezdové cesty.

Ochranou před podobnými útoky podle něj může být prevence. "Pokud ale k něčemu podobnému dojde, je šance minimální," dodal bývalý příslušník útvaru speciálních operací Vojenské policie, který působil například v Iráku a Afghánistánu.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Karikatura vůdce IS al-Bagdádího zveřejněná na Twitteru týdeníku Charlie Hebdo

Krajní variantou je podle něj zřízení takzvaného režimového pracoviště, tedy prostoru chráněného například ozbrojenou ostrahou a neprůstřelnými skly, ve kterých by lidé nosili neprůstřelné vesty.

Problémy s integrací

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové stojí za útokem i problémy s integrací přistěhovalců v západoevropských zemích, které neměly nastolenou adekvátní politiku pro podmínky migrace.

Dvořáková připouští, že i v Česku se mohou objevit provokace, které by mohly vyvolat podobné akce jako v Paříži, samotný útok ale podle ní nehrozí, protože "nejsme světově zajímaví".

V momentě, když někdo něco v ČR napíše nebo vydá, tak to nepřebírají světové agentury a nedostává se to do povědomí, podotkla.

Středeční útok podle ní zesílí islamofobii, což se projeví jak v rétorice politiků, kteří na tomto tématu budou chtít získávat body, tak i v pocitu běžných lidí, kteří budou automaticky spojovat islám s terorismem.