Vnitřní hrozbou jsou podle vojenské doktríny aktivity, které mají za cíl destabilizaci situace v Rusku a činnost teroristů.

Jádro vojenské doktríny zůstalo podle ruské státní televize RT nezměněné. Nasazení armády je podle ní až poslední možností.

Novinkou je ale zdůraznění nebezpečí expanze NATO, budování jeho vojenských kapacit a skutečnost, že se aliance rozhodla ujmout „realizace globální funkce porušováním mezinárodního práva”, cituje RT text doktríny.

Za hlavní zahraniční vojenské hrozby považuje „vytváření a zavádění globálních strategických protiraketových systémů, které narušují zavedenou globální stabilitu a rovnováhu sil v zásobách jaderných raket, realizace koncepce 'rychlého úderu', záměr nasazovat zbraně ve vesmíru a rozmísťování strategických konvenčních vysoce přesných zbraní”.

Modernizace jaderných zbraní

Minulý pátek prezident Putin oznámil, že armáda příští rok do výzbroje zařadí padesátku nových balistických raket. Chce pokračovat v modernizaci pozemních, námořních i vzdušných jaderných sil. Uvedl ale, že ruská vojenská doktrína dál zůstává obranná. [celá zpráva]

Ve vojenské doktríně zůstávají beze změny zásady použití jaderných zbraní, které má Rusko k dispozici. Jejich hlavním cílem je odradit potenciální nepřátele od útoku na Rusko. Moskva si ale vyhrazuje právo jich použít preventivně k ochraně před vojenským útokem, ať už jaderným či konvenčním, který by ohrožoval existenci země.

Napětí roste

Napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí sílí v posledních měsících především kvůli krizi na východě Ukrajiny. Tamní parlament v úterý schválil zrušení neutrality země, což vyvolalo další kritiku Moskvy.

Náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov následně obvinil Severoatlantickou alianci, že přinutila Kyjev svůj dosavadní neutrální status zrušit. Podle něj to „ještě více zhorší nynější situaci”. [celá zpráva]

Tento týden sice začaly rozhovory, které měly krizi na Ukrajině pomoci řešit, klíčové páteční kolo jednání ale bylo zrušeno. [celá zpráva]