Ukrajinská armáda potvrdila závazek zastavení palby. Bojové operace byly podle Kyjeva zastaveny, na případné útoky ale prý armáda odpoví. O klidu zbraní na frontě informovali i povstalci.

„Předběžná informace shromážděná z měst a obcí Doněcké lidové republiky potvrzuje, že k masivnímu ostřelování ani bombardování v noci nedošlo. I ráno je situace klidná,” citovala ruská tisková agentura Interfax činitele ministerstva obrany samozvané Doněcké lidové republiky. Podle ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany se nicméně ještě v pondělí večer střílelo v okolí Doněcku a Debalceva.

Den klidu ohlásil ve čtvrtek ukrajinský prezident Petro Porošenko po poradě s vojenskými veliteli, ministrem obrany Stepanem Poltorakem, ministrem vnitra Arsenem Avakovem a šéfem tajné služby Valentynem Nalyvajčenkem. Vzbouřenci předběžnou ústní dohodu o termínu zastavení palby potvrdili, i když v ni moc nevěří. [celá zpráva]

Předchozí příměří, dojednané počátkem září v Minsku, se příliš nedodržovalo: od jeho uzavření bylo každý den v průměru zabito 13 lidí – vojáků, rebelů i civilistů.

Příliš mnoho otázek

Nejistota panuje ohledně dalšího kola mírových rozhovorů mezi znepřátelenými stranami. Ukrajinský prezident Petro Porošenko už v sobotu hovořil o „zásadní shodě”, že jednat se bude v úterý zase v Minsku. Vzápětí někteří předáci separatistů žádali rozhovory odložit na pátek, až budou lépe připraveni. Jiní zase tvrdí, že proti dnešku nemají námitek, ale jedním dechem dodávají, že „nic není jisté”.

Důvodů ke sporům je více než dost: Kyjev od separatistů žádá zrušení výsledků voleb, které počátkem listopadu uspořádali na povstaleckých územích okolo Doněcku a Luhansku. Povstalci a Moskva zase kritizují Kyjev za to, že obyvatelstvo v oblastech ovládaných povstalci odstřihl od peněz, včetně penzí a sociálních dávek.

Ukrajinský konflikt si od dubna vyžádal více než 4300 obětí na životech. Pokud se tentokrát klid zbraní opravdu začne dodržovat, má následovat stažení těžkých zbraní z obou stran frontové linie.

Jednání Kyjeva s MMF

V Kyjevu by v úterý také měla delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) zahájit jednání s novou ukrajinskou vládou o záchranném programu, který by odvrátil hrozící kolaps ekonomiky země. Kyjev by rád co nejrychleji, nejlépe ještě do konce roku, získal 2,7 miliardy dolarů jako další část pomoci.