Policisté zatkli při koordinované akci ráno pět lidí v Srbsku a deset dalších v Bosně. Jsou mezi nimi členové milicí nebo i bosenskosrbský generál, který během konfliktu v dané oblasti velel armádním jednotkám.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Jsme na dobré cestě vyřešit vraždu, u níž se to za posledních 20 let nepodařilo. Musíme to udělat pro nevinné oběti,“ komentoval případ srbský prokurátor Bruno Vekarić.

Masakr ve Štrpci se odehrál v únoru 1993. Jeho oběťmi se stali cestující z vlaku, který mířil ze Srbska do Černé Hory po železnici, jejíž krátký úsek vede bosenským územím. Ozbrojená milice z vlaku unesla 19 cestujících – 18 bosenských muslimů a jednoho Chorvata, které okradla, mučila a nakonec zastřelila. Těla se nikdy nenašla.

Za jejich smrt byl v roce 2002 odsouzen na patnáct let Srb Nebojša Ranisavjlević, člen polovojenské formace Bílí orli. Její velitel Milan Lukić, jehož lidé se během bosenské války podíleli na vyhlazování bosenských muslimů v okolí obce Višegrad na jihovýchodě Bosny, byl v roce 2009 Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu odsouzen na doživotí, ale ne za tento zločin, i když podle prokuratury ho připravil.

Podle AP je ale v případě masakru ve Štrpci otázkou, zda se vyšetřování dostane nejen k vykonavatelům masakru, ale i k mužům v pozadí, kteří za něj nesou zodpovědnost. Pak by se to totiž mohlo dotknout i některých vysoce postavených srbských představitelů, kteří v 90. letech pracovali v administrativě prezidenta Slobodana Miloševiče.

Ačkoli srbská vláda nyní uznává, že vražda ve Štrpci byla válečným zločinem, řada Srbů její pachatele dodnes považuje za hrdiny.