Experti z ESA bojují s časem, protože se vybíjí i záložní baterie. Za stávajícího stavu bude Philae už v pátek v 21.00 bez energie, napsal britský deník The Daily Telegraph. Přesun modulu má přitom háček navíc – jedna z nohou také řádně nefunguje a visí ve vzduchu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Philae přistál na kometě ve středu až na potřetí poté, co dvakrát selhalo ukotvení k jejímu povrchu. Když se nepodařilo napoprvé „harpunovat“ kometu, modul „odskočil“ na vzdálenost jednoho kilometru a vznášel se další dvě hodiny v prostoru.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Modul Philae vyfotil povrch komety Čurjumov-Gerasimenko. Zdroj: Reuters

Odborníci se nyní snaží polohu modulu přesně zaměřit a využít různé jeho přístroje k přemístění na lepší pozici.

„Zvažujeme využití některých mechanických zařízení, abychom se pokusili o pohyb. Je tam kladivo, které bychom mohli nasadit při pokusu o přemístění, a také můžeme vždycky znovu zkusit harpuny. Tohle lze zkusit, aby (modul) poskočil. V tuto chvíli nemůžeme použít vrták, i když bych byl osobně rád, abychom se o to pokusili, než zhruba za den dojde energie. Potřebujeme spoustu štěstí,“ řekl ve čtvrtek projektový inženýr Matt Taylor.

Kombinovaný snímek modulu Philae na povrchu komety.

Kombinovaný snímek modulu Philae na povrchu komety

FOTO: ESA/Rosetta/Philae/CIVA/Handout , Reuters

Taylor podle svých slov zůstává optimistou, protože Philae už na Zemi odeslal klíčová data. Rovněž události kolem nevydařeného prvního přistání by podle něj nakonec mohly přinést důležité poznatky a pomoci. „Získali jsme více dat, než jsme očekávali, jelikož modul letěl několik hodin,“ podotkl Taylor.

Zdůraznil, že mise je už teď historickým úspěchem.

Vědci doufali, že Philae bude na povrchu komety operovat tři měsíce. Její vnitřní baterie vydrží jen 60 hodin, další provoz měly zajišťovat solární panely. Jenže sonda dosedla moc blízko stěně kráteru, takže se jí dostává zhruba jen hodina a půl přímého sluneční svitu za den.

Odborníci kromě tohoto zmíněného problému také řeší, zda je modul k povrchu komety ukotven dostatečně pevně. Nedostatečné ukotvení by mohlo působit potíže při případném pozdějším průzkumném navrtávání horniny.

Milník v dobývání vesmíru

Stokilogramový modul Philae dopravila ke kometě sonda Rosetta vypuštěná raketou Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně v březnu 2004.

Vědci doufají, že poznatky získané na povrchu komety pomohou lépe pochopit vznik Sluneční soustavy a možná také vysvětlit původ vody na Zemi. Odborníci totiž nevylučují, že vodu na Zemi dopravily právě komety. Mlhavý obal komety Čurjumov-Gerasimenko tvoří převážně voda a oxid uhličitý smíchaný s oxidem uhelnatým.

Přelomové přistání výzkumného modulu na povrchu komety se událo ve čtvrtek. „Je to velký krok pro lidskou civilizaci,“ komentoval historický úspěch ředitel ESA Jen-Jacques Dordain. [celá zpráva]

Mise Rosetty by měla trvat do prosince příštího roku. O čtyři měsíce dříve by se měla kometa Čurjumov-Gerasimenko nejvíce přiblížit Slunci.