Článek
Dlouho byla volební mapa Ukrajiny při všech hlasováních rozdělena, přičemž průmyslový a urbanizovaný východ a jih dával přednost kulturně „proruské“ volbě, již v posledních letech ztělesňoval exprezident Viktor Janukovyč se svou Stranou regionů, a obvykle převálcoval spíše zemědělský západ země.
Zítra bude situace jiná: všechny strany, na jejichž úspěch ve volbách průzkumy ukazují, jsou jednoznačně orientované proevropsky.
Východu chybějí silní kandidáti
Hegemon, který by mohl vysbírat hlasy protestních voličů z jihovýchodu, po historickém znemožnění Strany regionů chybí. Hlasování se navíc nezúčastní její tradiční bašty – Ruskem anektovaný Krym a proruskými ozbrojenci obsazené části Doněcké a Luhanské oblasti.
Z trosek Strany regionů sice povstala Silná Ukrajina v čele s uznávaným ekonomem a Janukovyčovým exministrem hospodářství Serhijem Tihipkem, ta se ale pohybuje na hraně kritických pěti procent. Bývalé Janukovyčovy příznivce sdružuje také Opoziční blok, jehož šance na zvolení jsou podobné.
Předvolební plakáty ve východoukrajinském Slavjansku
Naopak zřejmým vítězem volebního klání bude Blok Petra Porošenka, v němž sice prezident kvůli zákonným omezením figuruje jen na čestné pozici, v jehož čele ale kandidují loajální a známé tváře: exministr vnitra Jurij Lucenko a starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Průzkumy připisují prezidentově formaci asi třetinu hlasů a očekává se tak, že bude vládnout v koalici s dalšími proevropskými stranami. Mít v zádech poslaneckou většinu je pro Porošenka důležité i proto, že na rozdíl od Janukovyče vládne podle ústavy z roku 2004, která těžiště moci přesunula k parlamentu.
Tymošenková až za pilotkou
O hlasy bojuje i politická matadorka Julija Tymošenková, jejíž strana Vlast ale do čela kandidátky postavila pilotku Nadiju Savčenkovou (ta je nyní v ruské vazbě kvůli obvinění z údajného zabití ruských novinářů při bojích na východě Ukrajiny).
Možnými budoucími spojenci Porošenkova bloku se mohou stát strany Národní fronta premiéra Arsenije Jaceňuka a předsedy parlamentu Oleksandra Turčynova či Občanská pozice exministra obrany Anatolije Hrycenka.
V ukrajinských volbách kandiduje za Internetovou stranu i Darth Vader
Nacionalistickou stranu Svoboda, jež nejspíš v poslaneckých lavicích podruhé nezasedne, má vysokou šanci nahradit Radikální strana populisty Oleha Ljaška, který zaznamenal výrazný úspěch již v prezidentských volbách.
„Ukrajinci chtějí mír“
V nedělním hlasování ale nebude volební matematika tak jednoduchá: podle poměrného systému, v němž voliči vybírají strany a jejich kandidátní listiny, se volí jen polovina z celkových 450 poslanců.
O dalších 225 zákonodárcích se hlasuje většinovým systémem v tzv. jednomandátových okruzích – podobně jako v českých senátních volbách. Tito kandidáti mohou sestavováním koalic řádně zamíchat.
Předvolební transparent s prezidentem Porošenkem ve městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny
Je zřejmé, že výsledek hlasování bude z velké míry ovlivněn krizovou situací a pocitem ohrožení ze strany Ruska, jejž většina Ukrajinců sdílí.
Výrazný náskok Porošenka ale také znamená, že voliči chtějí ukončení konfrontace na východě a jasnou proevropskou politiku. Ne nadarmo je prezidentův blok označován za stranu míru, zatímco jestřábi jako Ljaško či Tymošenková za „stranu války“.
„Země je vyčerpaná válkou a chce mír. Porošenkova rétorika do těchto nálad zapadá,“ shrnul pro server Nesweek analytik kyjevského Goršeninova institutu Volodymyr Zastava.
