To, že KGB varovala před zapojením do bojů, naznačuje, že se Bělorusové bojů účastní nebo mají zájem se do nich zapojit. Tresty za verbování, vycvičení a financování žoldnéřů v délce 7 až 15 let vězení a za účast v ozbrojených konfliktech v cizích státech (od tří do sedmi let) jsou už dávno součástí běloruských zákonů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle šéfa KGB Valeryje Vakulčyka zatím žádní Bělorusové stíháni nejsou. „Pokud se takový případ objeví, média se o tom dozvědí,“ řekl.

Kolik Bělorusů bojovalo se zbraní v ruce na Ukrajině, ale nevědí ani v Minsku, ani v Kyjevě.

Bělorusů v praporu Donbas má být „hodně“

Běloruskému novináři Emiceru Lukašukovi velitel ukrajinského praporu Donbas Semen Semenčenko řekl, že mezi dobrovolníky jsou i Bělorusové, ale jejich počet neupřesnil. „Nejdříve řekl, že 15. Ale při další schůzce odpovídal, že hodně.“

Další případy účasti Bělorusů sice vyvolaly pozornost médií, ale nepotvrdily se, což byl případ tzv. ostřelovačky z Borisova Natalji Krasovské, která řekla v červnu, že se v květnu dobrovolně přidala k separatistům a „zabíjí nepřátele“. Brzy nato se rozneslo, že Krasovská utrpěla těžké zranění u Slavjanska, a objevovaly se a dementovaly zprávy o zajetí. Redaktor ruského listu Komsomolskaja pravda tvrdil, že Krasovská padla v polovině září. Četné pokusy reportérů nalézt její rodiče neuspěly.