Takzvaný zvláštní systém samosprávy má být zaveden v „zóně protiteroristické operace“, jinými slovy v částech Doněcké a Luhanské oblasti, jež se během téměř půlročního povstání dostaly pod kontrolu separatistů. Součástí zvláštní správní úpravy mají být mimořádné komunální volby, které by se měly konat 9. listopadu.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Pravomoci zastupitelů zvolených v těchto volbách nesmějí být předčasně ukončeny. Zvláštnímu režimu má být podřízeno také jmenování prokurátorů a soudců.

Povstalci na Donbasu hodnotí návrh ukrajinského zákona skepticky, napsala agentura Interfax. Možnost listopadových komunálních voleb nevylučují, odmítají ale, aby se na jejich pořádání jakkoli podílel Kyjev.

„Polovičatá opatření”

"Volby určitě budou, ale jedině v případě, že se situace na frontě stabilizuje," řekl agentuře jeden z doněckých povstaleckých vůdců Miroslav Ruděnko. "Volby to nebudou ukrajinské, ale podle zákonů lidových republik. Porošenko ani ukrajinská vláda s nimi nic společného nejspíš mít nebudou," řekl dále.

"Jsou to polovičatá opatření navrhovaná pod vlivem faktické porážky, kterou Ukrajina na Donbasu v srpnu utrpěla. S ohledem na víkendové masivní ostřelování Doněcku mírové iniciativy Kyjeva vypadají divně. Co navíc ukrajinský zákon předepisuje dnes, může zítra zrušit," uvedl Ruděnko.

Jeho kolega Andrej Purgin považuje Porošenkův projekt za záležitost cizího státu. "Je to ukrajinský zákon, pro Doněckou lidovou republiku schvaluje zákony náš parlament," uvedl Purgin označovaný za doněckého vicepremiéra.

Vláda a další centrální orgány budou moci uzavírat s místními správními orgány na Donbasu smlouvy o hospodářském, sociálním a kulturním rozvoji jednotlivých regionů. Zvláštní pozornost má být věnována obnově válkou poničené infrastruktury, vytváření pracovních míst a zajištění investic. Na regiony se speciálním statusem má ve zvláštních kapitolách pamatovat i ukrajinský státní rozpočet.

Dobré vztahy s Ruskem

Dokument předpokládá posílení „dobrých sousedských vztahů“ mezi povstaleckým územím a Ruskou federací na základě smluv o přeshraniční spolupráci. Tyto smlouvy budou mít právo uzavírat nově zvolené místní orgány v souladu s platnými ukrajinskými zákony.

Návrh zákona počítá s vytvořením územních „lidových milicí“, do nichž mohou na základě dobrovolnosti vstupovat obyvatelé Ukrajiny žijící v povstaleckých regionech. Řídit tyto milice mají nově zvolené orgány místní správy.

Návrh zákona předpokládá amnestii pro „účastníky událostí v Doněcké a Luhanské oblasti“. Nikdo podle textu návrhu nesmí být za podíl na těchto událostech vystaven diskriminaci nebo trestnímu stíhání. Stát rovněž zaručuje obyvatelům vzbouřeneckých oblastí právo využívat ruštinu „ve veřejném i soukromém životě, studovat a podporovat rovnoprávný rozvoj ruštiny či jakéhokoli jiného jazyka“.

Zavést decentralizovanou státní správu ukládá Ukrajině takzvaný minský protokol, na němž se Kyjev dohodl s povstalci předminulý týden v běloruské metropoli. Hlavní součástí protokolu je dohoda o příměří, kterou bojující strany s většími či menšími problémy dodržují už přes týden. [celá zpráva]