S větou Jsem šťastný ve svém životě souhlasilo v roce 2011 neuvěřitelných 96 procent obyvatel malého severoevropského království.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Když v roce 2012 zveřejnila OSN první World Happiness Report (Světová zpráva o štěstí), nejvyšší příčky si rozebraly státy severní Evropy vedené Dánskem. Ročenka vydaná o dvanáct měsíců později dospěla ke stejnému závěru.

Proč jsou Dánové nejspokojenější? Může za to velkorysý a současně výkonný sociální stát? Tolerance k sobě i ostatním? Nebo fakt, že už celé generace tu žijí v pozoruhodné harmonii lidé, společnost a příroda? Možná od všeho něco, avšak podle nejnovější domněnky za duševní pohodu může gen 5-HTTLPR.

Rozhoduje krátká alela

Eugenio Proto a Andrew Oswald z University of Warwick nabízejí překvapivé vysvětlení: pocit štěstí podle nich bývá vrozený. „Srovnávali jsme 143 zemí. A závěr? Země, v nichž panuje rozladění, se geneticky podstatně liší od Dánů. A naopak: čím šťastněji se národ cítí, tím se jeho dědičná výbava blíží dánské,“ vysvětlil Proto německým novinám Süddeutsche Zeitung.

Přenašeč řídí deprese
Dánové mají ve své DNA alelu, která ovlivňuje koncentraci serotoninu v mozku. Právě tento europřenašeč hraje významnou roli v rozvoji deprese. Když je ho nedostatek či se ze synapsí snadno uvolňuje, člověk trpí depresí. Naopak pokud je na synapsích stabilně fixován a mozek ho má dostatek, člověk vnímá život lehce a optimisticky.
Dánsko vychází jako nejšťastnější národ ve výsledcích mnoha výzkumů, také z toho, který loni zveřejnila OSN.
Dánové získali 7,69 bodu z deseti a je to vůbec nejvíc na celé planetě. Následují Norové, Nizozemci, Švýcaři a Švédové.

Autoři se zaměřili na jediný gen – serotinový přenašeč 5-HTTLPR, který se vyskytuje v krátké či delší variantě. Podle některých hypotéz lidé s kratší alelou, tj. formou genu, bývají náchylnější k depresím, úzkosti, chmurám.

„Zaměřili jsme se na třicet zemí. Ve většině států, kde dotazovaní vyjadřovali nespokojenost, převládali jedinci s krátkou alelou. V Dánsku naopak dosahoval jejich podíl nejnižší hodnoty,“ upozornil Proto.

Větší vliv má původ než bydliště

Pokud tedy hypotéza o genu štěstí platí, pak bydliště sehrává zanedbatelnější roli než původ. Vnímají tudíž třeba Američané, jejichž předci se přistěhovali z Itálie, životní rozpoložení podobně jako Italové? Statistika to podle Prota a Oswalda potvrzuje.

Eurobarometr se v roce 2008 ptal obyvatel zemí EU, na čem podle nich nejvíc závisí životní spokojenost. Ve všech zemích většina označila za klíčové kritérium zdraví. S jedinou výjimkou: Dánové upřednostnili lásku.