Článek
S větou Jsem šťastný ve svém životě souhlasilo v roce 2011 neuvěřitelných 96 procent obyvatel malého severoevropského království.
Když v roce 2012 zveřejnila OSN první World Happiness Report (Světová zpráva o štěstí), nejvyšší příčky si rozebraly státy severní Evropy vedené Dánskem. Ročenka vydaná o dvanáct měsíců později dospěla ke stejnému závěru.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Proč jsou Dánové nejspokojenější? Může za to velkorysý a současně výkonný sociální stát? Tolerance k sobě i ostatním? Nebo fakt, že už celé generace tu žijí v pozoruhodné harmonii lidé, společnost a příroda? Možná od všeho něco, avšak podle nejnovější domněnky za duševní pohodu může gen 5-HTTLPR.
Rozhoduje krátká alela
Eugenio Proto a Andrew Oswald z University of Warwick nabízejí překvapivé vysvětlení: pocit štěstí podle nich bývá vrozený. „Srovnávali jsme 143 zemí. A závěr? Země, v nichž panuje rozladění, se geneticky podstatně liší od Dánů. A naopak: čím šťastněji se národ cítí, tím se jeho dědičná výbava blíží dánské,“ vysvětlil Proto německým novinám Süddeutsche Zeitung.
| Přenašeč řídí deprese |
|---|
| Dánové mají ve své DNA alelu, která ovlivňuje koncentraci serotoninu v mozku. Právě tento europřenašeč hraje významnou roli v rozvoji deprese. Když je ho nedostatek či se ze synapsí snadno uvolňuje, člověk trpí depresí. Naopak pokud je na synapsích stabilně fixován a mozek ho má dostatek, člověk vnímá život lehce a optimisticky. |
| Dánsko vychází jako nejšťastnější národ ve výsledcích mnoha výzkumů, také z toho, který loni zveřejnila OSN. |
| Dánové získali 7,69 bodu z deseti a je to vůbec nejvíc na celé planetě. Následují Norové, Nizozemci, Švýcaři a Švédové. |
Autoři se zaměřili na jediný gen – serotinový přenašeč 5-HTTLPR, který se vyskytuje v krátké či delší variantě. Podle některých hypotéz lidé s kratší alelou, tj. formou genu, bývají náchylnější k depresím, úzkosti, chmurám.
„Zaměřili jsme se na třicet zemí. Ve většině států, kde dotazovaní vyjadřovali nespokojenost, převládali jedinci s krátkou alelou. V Dánsku naopak dosahoval jejich podíl nejnižší hodnoty,“ upozornil Proto.
Větší vliv má původ než bydliště
Pokud tedy hypotéza o genu štěstí platí, pak bydliště sehrává zanedbatelnější roli než původ. Vnímají tudíž třeba Američané, jejichž předci se přistěhovali z Itálie, životní rozpoložení podobně jako Italové? Statistika to podle Prota a Oswalda potvrzuje.
Eurobarometr se v roce 2008 ptal obyvatel zemí EU, na čem podle nich nejvíc závisí životní spokojenost. Ve všech zemích většina označila za klíčové kritérium zdraví. S jedinou výjimkou: Dánové upřednostnili lásku.