Protože sankce byly bezprostředně vyvolány ukrajinskou krizí, měli by se o její ukončení postarat všichni, řekl Niinistö novinářům v Soči. ”Ukrajinská katastrofa se dotkla všech, někteří lidé hovoří o obnovení studené války,” upozornil finský prezident. ”Jistou škodu” podle něj utrpěly i tradiční dobré vztahy mezi Ruskem a Finskem.

Finsko se podle agentury Reuters řadí k zemím EU, které sankcemi utrpěly nejvíc. Přesto se finská vláda snaží vyhnout podezření, že je v jednotném postupu Evropy vůči ruské expanzi na Ukrajině slabým článkem. Niinistö prohlásil, že během jednání s Putinem chtěl navázat na ”všechno, co mají společné Rusové a Finové žijící na obou stranách hranic”.

Putin a Niinistö se shodli na tom, že vyvinou maximální úsilí k ukončení ukrajinského konfliktu. ”Uděláme všechno pro to, aby vojenský konflikt co nejdříve skončil, aby se podařilo navázat dialog zainteresovaných stran a k potřebným aby se dostala humanitární pomoc,” řekl ruský prezident podle agentury ITAR-TASS. Jeho finský kolega dodal, že názory ruské a finské strany na dodávku humanitárního nákladu na východ Ukrajiny jsou totožné.

Ze Soči Niinistö zamířil v pátek do Kyjeva, kde se podle finské prezidentské kanceláře setká s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

Orbán kritizuje sankce

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že protiruské sankce jsou v rozporu se zájmy Maďarska. „Hledám partnery ke změně sankční politiky Evropské unie, která podle mě nebyla dostatečně promyšlena,“ uvedl Orbán v pátek pro rozhlasovou stanici Kossuth Rádió.

Viktor Orbán

Viktor Orbán

FOTO: Laszlo Balogh, Reuters

Maďarský premiér se tak připojil ke kritice sankcí ze strany slovenského premiéra Roberta Fica. Orbán souhlasil s názorem předsedy slovenské vlády, že sankce poškozují jejich země víc než Rusko. „Postřelili jsme se do nohy,“ řekl Orbán na adresu sankcí. Brusel by měl podle maďarského premiéra odškodnit producenty potravin z postižených zemí a promyslet současnou sankční politiku. „V případě proexportně nastaveného hospodářství jsou sankce vždy v protikladu s národními zájmy,“ dodal.

Orbán rovněž považuje za potřebné svolat konferenci, na které Unie a Rusko projednají budoucnost vzájemné spolupráce a dlouhodobé cíle.

Rozpolcené Slovensko

Fico označil sankce za nesmyslné: „Pokud je tu konflikt, ať se řeší jinými metodami než nesmyslnými sankcemi, které poškozují ekonomiky všech.“

Naopak slovenský prezident Andrej Kiska uvedl, že obchodní zájmy nesmí být nadřazeny základním hodnotám svobody a demokracie: „Sankce mohou pro nás znamenat jistou ekonomickou ztrátu a všichni chceme věřit, že přechodnou a dočasnou, ale musíme být připraveni tuto ztrátu přijmout.“

Slovenský prezident Andrej Kiska

Slovenský prezident Andrej Kiska

FOTO: Petr Horník, Právo

Podle Kisky dává historie Slovensku povinnost být zemí, která stojí pevně na straně slabších: „Naše země už dvakrát v historii pocítila, co znamená nechat malou zemi jako kořist velkému, mnohem silnějšímu soupeři. V roce 1938 se velmoci rozhodly darovat Československo nacistickému Německu a dodaly mu energii k další expanzi. V roce 1968 se nás nikdo nezastal proti komunistickému Sovětskému svazu.“

Slovenský prezident připomněl, že sankce byly schváleny se souhlasem a po dohodě vlád států Evropské unie.