„Máme důvod mít podezření, že riziko přímé intervence (ruské armády) je nyní rozhodně vyšší. V posledních hodinách jsem dostal informace o dalším zhoršení situace. Pokud dojde k válce, nebude to konflikt, jak jsme ho dosud poznali – tedy že jeden stát vypovídá válku druhému a platí nějaké zásady –, nýbrž půjde o kvalitativně novou situaci,“ uvedl premiér Tusk.

„Rusko posiluje svou bojeschopnost na hranici s Ukrajinou, má tam už přes deset praporů a značné množství bojové techniky. Takové věci se dělají buď s cílem politického nátlaku, nebo v přípravě na intervenci," doplnil šéf diplomacie Sikorski.

Zdvojnásobili síly

Podle mluvčí NATO Oany Lungescuové je Aliance znepokojena. „Nehodláme hádat, co má Rusko v úmyslu. Vidíme ale, co Rusko skutečně dělá, a to nás velmi znepokojuje. Rusko soustředilo na východních ukrajinských hranicích kolem 20 000 k boji připravených vojáků,” prohlásila Longescuová.

Ruský voják s protiletadlovým systémem S-300PS v Astrachaňské oblasti.

Ruský voják s protiletadlovým systémem S-300PS v Astrachaňské oblasti.

FOTO: Profimedia.cz

NATO přitom minulý měsíc evidovalo v oblasti mezi 10 a 12 tisíci ruských vojáků. „Posilování ruské armády situaci vyostřuje a podkopává snahy o nalezení diplomatické cesty k řešení krize. Situace je nebezpečná,” varovala Longescuová.

Podle Tuska ale není jasné, jak by mělo NATO případně reagovat. „Nikdo dnes nemá dobrou a jednoznačnou odpověď na to, jako by měl Západ reagovat na intervenci ruských sil na Ukrajině,” řekl, i když doplnil, že Polsko je na tom lépe než kdy v minulosti a také „je připraveno klást odpor agresi vedené netypickým způsobem, například takovým, který Rusko prezentovalo na Krymu”.

Rusko obvinění z přípravy agrese rozhořčeně odmítlo. Ministerstvo obrany v prohlášení "vyjádřilo soustrast s těmi, kdo podobné nesmysly šíří".

"Vypadají přitom jako seriózní lidé. Jsou ale nuceni ve svých prohlášeních neustále improvizovat, aby alespoň nějak zachovali vážnost svých slov. Jejich neustálé eskapády o stahování ruských vojsk k ukrajinským hranicím připomínají výprodej mýdlových bublin," prohlásil armádní mluvčí Igor Konašenkov.

Cvičení rozšířili za polární kruh

Mezitím ruská armáda pokračuje třetím dnem v rozsáhlém cvičení ve třech vojenských okruzích v evropské části země. Manévrů, které potrvají do pátku, se účastní stovka bojových letadel a vrtulníků.

Součástí mají být i cvičné střelby protiletadlových baterií. Nové manévry ve středu ruská armáda zahájila za polárním kruhem a další na Dálném východě.

Letouny startující z vojenského letiště na polárním souostroví Nová země svrhly šestnáct půltunových pum v doprovodu nadzvukových stíhaček MiG-31. Letadla byla za polární kruh přepravena z čeljabinské letecké základny Šagol a permské základny Sokol.

Velitel ruského východního vojenského okruhu generál Sergej Surovikin ve středu kromě toho vyhlásil bleskovou prověrku bojové připravenosti jednotek dislokovaných na Kamčatce. Cvičný poplach byl vyhlášen v útvarech námořní pěchoty, pobřežního dělostřelectva, protivzdušné obrany, letectva a vojenského námořnictva, uvedl armádní mluvčí Alexandr Gordějev.

Ministr kontroloval mírové síly

Ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury ITAR-TASS ve středu provedl inspekci výcvikového tábora ruské armády v Povolží, kde prochází výcvikem speciální útvar určený pro nasazení v mírových misích.

Přijel právě v době, kdy podle ruské agentury brigáda procvičovala „různé varianty mírové operace”. Polní výcvik probíhá čtyři dny v týdnu, letos je ale prý zvlášť intenzivní. Jen spotřeba munice oproti minulým letům vzrostla pětinásobně.