Postiženými oligarchy jsou Arkadij Rotěnberg, Jurij Kovalčuk a Nikolaj Šamalov.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Na rozšíření sankcí se státy osmadvacítky domluvily už v úterý. Zveřejněn byl i počet firem a lidí, ne však jejich jména. [celá zpráva]

Podle jednoho z diplomatických zdrojů mají sankce platit od začátku srpna. Unie je na Rusko uvaluje za to, že nadále podporuje separatisty na východě Ukrajiny.

Na seznamu firem postižených sankcemi se nově ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím je vystaven i zbrojařský koncern Almaz-Antej a letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym. V sankčním seznamu EU je tak nyní 95 lidí a 23 firem.

Mezi osobami, na které se sankce vztahují, jsou dále Oksana Čigrinová, vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky, Boris Litvinov, předseda „Nejvyššího sovětu Doněcké lidové republiky”, Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou a Konstantin Malofejev, podnikatel poskytující finanční a hmotnou podporu východoukrajinským separatistům.

Sobotka: Rusko nevyužilo šanci

„Rusko bohužel nevyužilo možnosti přestat po sestřelení malajsijského letounu zásobovat povstalce těžkými zbraněmi a hledat důsledně mírové řešení krize na východní Ukrajině,” sdělil předseda české vlády Bohuslav Sobotka. „Ani po této tragické události, která si vyžádala velké množství nevinných civilních obětí, není na ruské straně vidět ochota začít s Ukrajinou jednat o snížení napětí,” dodal.

Premiér ocenil, že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí a maximálně se podařilo ochránit tuzemskou ekonomiku. „Věřím, že další sankční opatření už nebudou potřeba a že převáží rozum a diplomacie,” uvedl.

Sankce brání pěti ruským státem vlastněným bankám v přístupu na kapitálové trhy, což omezí jejich možnost si půjčovat a obchodovat s akciemi ruských firem, kde je majoritním vlastníkem ruský stát. Zakazují také obchodovat s Ruskem se zbraněmi a se zbožím dvojího užití, které se kromě civilní oblasti dá využít i ve vojenství. Zakázán je i vývoz citlivých technologií.

Sankcemi hrozí G7

Po zveřejnění sankcí vedoucí představitelé skupiny G7 ve společném prohlášení varovali Rusko, že bude vystaveno dalším sankcím, nezmění-li politiku vůči Ukrajině.

"Odsuzujeme nezákonnou ruskou anexi Krymu a akce namířené na destabilizaci východu Ukrajiny. Tyto činy jsou nepřijatelné a porušují mezinárodní právo," konstatují signatáři prohlášení. „Rusko má stále možnost zvolit si cestu zmírnění konfliktu. Pokud to ale neudělá, jsme připraveni dál zvýšit cenu, kterou zaplatí za své nepřátelské jednání."