Spolkový sněm schválil novelu azylového zákona hlasy poslanců velké koalice. Do budoucna mají být Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie považovány za bezpečné země, v nichž se lidé nemusí obávat politického pronásledování. Žadatelé o azyl z těchto států tak bude možné rychleji posílat zpět.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Opozice ale s novou úpravou nesouhlasí, protože prý ignoruje situaci Romů a homosexuálů na Balkáně. Levice a Zelení novelizaci vnímají jako zásah do práva na azyl, které je součástí německé ústavy. „Tento návrh zákona zlehčuje rasistické vyčleňování a diskriminaci,” řekla poslankyně za Levici Ulla Jelpkeová.

Vlna imigrantů z Balkánu

Ministr vnitra Thomas de Maizière ve Spolkovém sněmu řekl, že dosavadní úprava poškozuje skutečně potřebné, jako jsou běženci ze Sýrie. Upozornil, že počet žadatelů o azyl ze zmíněných tří balkánských zemí „skokově narostl”. Úřady přiznávají azyl jen méně než procentu z nich.

Počet žadatelů o azyl z trojice balkánských států výrazně vzrostl od zrušení vízové povinnosti před třemi lety. Loni z těchto států pocházela téměř pětina osob žádajících o azyl v Německu.

Německo podle ministra jen přistoupilo ke stejnému kroku, jaký už podnikly další země EU, jako jsou Belgie, Francie, Rakousko a Velká Británie.

De Maizière dále uvedl, že žadatelé o azyl a trpění cizinci v budoucnu budou smět v Německu pracovat už po třech měsících, zatímco dosud to bylo po devíti nebo 12 měsících.

Zostření azylové legislativy požadovala především bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Nyní návrh ještě musí schválit Spolková rada. Země, v nichž vládnou červeno-zelené koalice, vyslovily námitky proti novele. De Maizière uvedl, že vláda jim chce naslouchat, ale na obecném konceptu už nic měnit nehodlá.