Porošenko zdůvodnil prodloužení příměří o tři dny, o němž informoval na summitu EU, zájmem osvobodit všechny rukojmí.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

První prodloužení příměří, na které naléhal i ruský prezident Vladimir Putin, bylo oznámeno na pozadí podepsání asociační dohody mezi Ukrajinou a EU. Došlo k tomu poté, co proruští separatisté na východě Ukrajiny propustili čtyřčlenný tým pozorovatelů OBSE, který měsíc zadržovali. V noci na pátek o tom s odvoláním na představitele samozvané Doněcké lidové republiky informovala agentura AFP. Podle agentury APA budou pozorovatelé letecky přepraveni do Vídně.

"Byli propuštěni bez jakýchkoli podmínek," citovala AFP premiéra samozvané Doněcké lidové republiky Alexandra Borodaje.

V zajetí nadále zůstává ještě jiná skupina pozorovatelů OBSE.

EU hrozí sankcemi Rusku

EU požaduje do pondělí splnění čtyř požadavků, jinak zváží uvalení dalších sankcí na Rusko. Především lídři unijních zemí žádají zahájení vážných rozhovorů o provedení Porošenkova mírového plánu a propuštění všech rukojmích včetně zbývajících pozorovatelů OBSE. Dále požadují dohodu na mechanismu, který by mohl pod dohledem OBSE kontrolovat dodržování příměří i ochranu ukrajinsko-ruské hranice. Ukrajinským úřadům musí být také předána kontrola tří hraničních přechodů v Izvarynu, Dolžanském a Krasnopartizansku.

Porušované příměří

Příměří poprvé vyhlásili minulý pátek. Bylo ale jen relativní, protože boje v Doněcké i Luhanské oblasti pokračovaly po celý týden.

Podle ukrajinského prezidenta Porošenka konflikt stále podporuje Rusko, odkud na Ukrajinu míří noví bojovníci. Porošenko vyzval Putina, aby podpořil jeho čtrnáctibodový mírový plán, který předpokládá ukončení bojů, amnestii i volný odchod do Ruska pro rebely, kteří se vzdají, místní volby a větší pravomoci pro místní správu. Porošenko tento týden prohlásil, že věří v mír nejpozději do několika měsíců.

Sto deset tisíc uprchlíků

Podle OSN mají střety za dva měsíce více než 400 obětí. V pátek pak úřad OSN pro uprchlíky UNHCR uvedl, že za letošek odešlo z Ukrajiny do Ruska kolem 110 000 lidí, většinou z obav o bezpečnost. Zhruba 9500 lidí podle úřadu požádalo v Rusku o azyl.

Takzvaných vnitřních uprchlíků je zhruba 54 400, z toho 12 000 z Krymu a jen minulý týden muselo své domovy na východě Ukrajiny opustit asi 16 400 lidí, informoval dále UNHCR. "Zaznamenali jsme prudký nárůst (vnitřního) vysídlování na Ukrajině," řekla mluvčí UNHCR Melissa Flemingová.