Průměrná teplota na Zemi byla 15,54 stupně Celsia, tedy o 1,33 stupně vyšší, než jaká v průměru panovala v minulém století. Nejvyšší teploty byly naměřeny nejen na pevnině, ale také v oceánech.

Obzvláště horko bylo v Kazachstánu, Indonésii, Španělsku, Jižní Koreji a v Austrálii.

Nadprůměrně teplé počasí panovalo na Zemi po celé jaro. Bylo druhé nejteplejší hned po tom z roku 2010. Platilo to jak pro Kalifornii, kde měli prvních pět měsíců roku o pět stupňů tepleji než průměrně, tak pro Českou republiku. Vůbec nejteplejší jaro ze všech zaznamenali i v Norsku.

V Česku bylo teplotně nadprůměrných sedm měsíců do dubna. Květen se vymykal, ale v červnu padaly 130 let staré rekordy.

Jak upozornil britský list Daily Mail, vědci očekávají, že teplotní rekordy budou dál padat.

Kromě toho, že někteří z nich věří na oteplování podnebí v důsledku průmyslové činnosti člověka, očekávají klimatický jev El Niňo. Při něm v Pacifiku zeslabí studený Humboldtův proud a oteplí se vody u jihoamerického pobřeží. Jev především přináší sucho a vedro v západním Tichomoří a v jihovýchodní Asii.