"Nemůžu to řícI jasněji,“ citovala Haguea BBC v souvislosti s případnými nálety. Na ničem takovém se podle Haguea Britové podílet nebudou. Souhlasí s prohlášením amerického prezidenta Baracka Obamy, který řekl, že je především na irácké vládě, aby si se situací poradila a usmířila soupeřící náboženské frakce sunnitů a šíitů. Obama odmítl poslat vojáky do Iráku. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Washington ale zatím letecké údery nevyloučil a do Perského zálivu vyslal letadlovou loď. [celá zpráva]

Spojené státy jsou pro tento případný zásah mnohem lépe vybaveny než Británie, míní Hague.

Zavřené dveře

Londýn se v roce 2003 podílel na svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna, což v Hagueově domovině dodnes budí ostrou kritiku. Tehdejší premiér Tony Blair v souvislosti s nynější krizí v Iráku prohlásil, že svrhnout Husajna chyba nebyla, ty se prý staly později. Blair zároveň vyzval ke zvážení možnosti „cílené akce“.

Hagueovo prohlášení ale podle BBC jakoukoli podobnou alternativu znemožnilo. Británie tak může sáhnout k humanitární pomoci, podpoře uprchlíků, případně poskytnutí zkušeností s bojem proti terorismu.

Už loni se britský parlament postavil proti náletům v Sýrii. Je proto pravděpodobné, že vláda premiéra Davida Camerona by jeho souhlas nezískala ani pro letecké údery v Iráku.

Tam už od minulého týdne sunnitští povstalci z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) postupují od severu k metropoli Bagdádu. Podařilo se jim ovládnout velkou část území a několik strategických měst. [celá zpráva]