Návrh rezoluce požaduje okamžité zastavení bojů a zahájení rozhovorů o trvalém příměří. Jeho součástí je také požadavek na neprodlené vytvoření humanitárních koridorů, kterými by civilisté mohli odejít z oblasti bojů.

„Doufáme, že naši kolegové v Radě bezpečnosti text podpoří,” řekl ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin.

Spojené státy ale návrh rezoluce ostře odsoudily. „Od ruského vedení je pokrytecké žádat konec násilí a vytvoření humanitárních koridorů,” prohlásila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psakiová s tím, že na UkrajinuRuska nelegálně proudí zbraně pro separatisty.Ukrajinští pohraničníci zadrželi několik vozidel s municí a čelí četným útokům separatistů.

Ruské obavy kvůli eskalaci bojů

„Jsme velmi silně znepokojeni tím, co se děje na Ukrajině. Každý den umírají lidé, stupňuje se utrpení civilistů. Proti nim pokračuje nasazení armády, bojového letectva, těžkých zbraní. Střílí se po obytných čtvrtích. Vše lze sledovat prakticky v přímém přenosu. Bohužel, většina západních médií tyto informace zamlčuje,” prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala agentura ITAR-TASS a dodal: „Naši západní kolegové nás ujišťovali, že hned po prezidentských volbách na Ukrajině se situace uklidní. Vše je ale přesně naopak.”

Bojové operace na východě zesílily bezprostředně po prezidentských volbách 25. května, v nichž zvítězil miliardář Petro Porošenko. Moskva dává najevo, že od nové hlavy státu očekává ukončení „trestné operace” na východě a stažení armády. Porošenko dal ale naopak najevo, že postup proti proruským radikálům hodlá důrazně a rychle dokončit.

Po volbách se separatisté pokusili obsadit doněcké letiště, čemuž ukrajinská armáda zabránila, když nasadila letectvo a těžkou techniku. [celá zpráva]

OSN v půli května odhadla, že ukrajinský konflikt si za půl roku vyžádal na 250 životů, z toho polovinu na východě země. Tamní povstalci tvrdí, že v posledních bojích s ukrajinskou armádou zahynulo na 200 lidí.