Deník tak komentuje jen 13procentní účast na eurovolbách, čímž Slovensko vytvořilo negativní rekord v celé Evropské unii. „Třináct procent voličů je opravdu žalostně málo. Znamená to, že volit přišli jen členové stran, jejich rodiny a několik důchodců. Střední třída, která Evropskou unii vykrmuje a živí ze svých daní, volit nepřišla,“ píše deník.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Hospodárske noviny konstatují, že hanebně nízká účast je „dílem“ starých velkých vyhořelých stran a jejich lídrů, kteří už nemají co říci. „Ani Slovensku, ani Evropě,“ dodal list.

Deník Sme s uspokojením konstatuje, že do Evropského parlamentu se nedostal ani jediný kandidát nacionalistických stran, jako jsou Slovenská národní strana nebo Ľudová strana Naše Slovensko. „Svoji roli sehrála i rozdrobenost krajní pravice,“ uvedl deník. Neúspěchu slovenských nacionalistických stran si všímá i deník Pravda.

Absence SNS si všiml i rakouský list Kurier, podle něhož je to důkaz, že ne všude posílili ultranacionalisté a krajní pravice.

Volby vyhrál s přehledem Ficův Smer s 24 procenty hlasů, který mu garantuje čtyři europoslance. Druhá je s 13,21 procenta Křesťanskodemokratické hnutí, které má dva poslance, stejně jako třetí SDKU, které ale získalo 7,75 procenta. Do europarlamentu se dostalo ještě pět dalších stran – OĽaNO, Nova, SaS, SMK a Most, z nichž každá má jednoho poslance.

Maďarsko: levice v krizi

Maďarské deníky si všímají především úspěch extrémně pravicové strany Jobbik, která v eurovolbách předstihla opoziční Maďarskou socialistickou stranu (MSZP). Předseda MSZP Attila Mesterházy a i celé vedení strany v reakci na výsledky eurovoleb dali svoje funkce k dispozici.

„Výsledek voleb změní poměr sil na levicové straně politického spektra,“ konstatuje deník Népszabadság.