Nejsilnější frakcí v novém Evropském parlamentu bude Evropská lidová strana (EPP) sdružující středopravá uskupení. V 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Dostali 28,23 hlasu. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 186 mandátů.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Liberálové získali 70 mandátů a zelení 55.

Euroskeptická frakce zřejmě v celkovém počtu křesel neposílila, ale přibylo poslanců mimo ni s podobnými názory.

„Nemůžete říci, že většinu mají euroskeptici a nacionalisté vyhráli tyto volby,” řekl Guy Verhofstadt, který je kandidátem na předsedu Evropské komise. „Nejméně dva ze tří poslanců v novém parlamentu jsou lidé upřednostňující EU.”

Podobně mluvil i další kandidát na tento post Jean-Claude Juncker: „Extrémní pravice, na rozdíl od toho, co říkají některá média, nevyhrála tyto volby. Máme v parlamentu jasnou proevropskou většinu.”

Nástup nacionalistů a euroskeptiků

Nespokojenost s politikou Bruselu je však zřejmá. Výrazně posílily euroskeptické partaje a vyhroceně nacionalistické až fašizující strany.

Historický výsledek ve Francii s 26 procenty hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové, v europarlamentu by nacionalisté mohli místo současných tří poslanců mít až 25 křesel. [celá zpráva]

V Británii euroskeptická UKIP získala nejméně 23 poslanců, když posílila o deset křesel. V Dánsku předstihla vítězná Dánská lidová strana socialisty, když získala čtyři křesla. [celá zpráva]

Marine Le Penová hovoří na prvomájovém setkání svých příznivců.

Marine Le Penová

FOTO: Charles Platiau , Reuters

V Německu, Španělsku, Švédsku Finsku či Rakousku vyhrály tradiční strany, jejich výsledek ale poznamenal nárůst obliby euroskeptických stran. V Rakousku ale svobodní (FPÖ) získali kolem 20 procent hlasů, což oproti předchozímu výsledku znamená nárůst asi o sedm procent.

V Německu s přehledem zvítězila konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 35,3 procenta hlasů. Z 96 mandátů určených pro Německo jich bude mít 34, oproti roku 2009 ale osm mandátů ztratila.

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt kvůli slabému výsledku bavorské CSU neobhájil svůj mandát v Evropském parlamentu. Opouští ho po 20 letech.

Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 europoslanci, třetí jsou s jedenácti poslanci Zelení.

Německá kancléřka Angela Merkelová

Německá kancléřka Angela Merkelová

FOTO: Thomas Peter, Reuters

Ve Španělsku vyhráli se 16 mandáty vládní lidovci před opozičními socialisty, kteří získali o dvě křesla méně, obě strany však proti minulým volbám dohromady ztratily 17 europoslanců a za vítěze se tak považují malé strany, kterých do EP nově proniklo hned několik.

V Portugalsku uspěli opoziční socialisté, kteří těsně porazili koalici středopravé vlády.

Ve Švédsku sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, vůbec poprvé se dvěma poslanci v parlamentu usedne i nacionalistická formace Švédští demokraté.

Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale oslavuje formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.

Jobbik v Maďarsku druhý

V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána se ziskem 51,49 procenta hlasů. Na druhém místě ale skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což pro stranu znamená zisk tří křesel v EP.

V Polsku po sečtení více 91 procent hlasů těsně vedli opoziční konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) s 32,3 procenta, v přepočtu na mandáty však měli stejně jako vládní Občanská platforma (PO) 19 křesel, která dostala 31,3 procenta. Pět mandátů získá Koalice Svaz demokratické levice - Unie práce, po čtyřech vládní Polská lidová strana a protievropská Nová pravice.

V Itálii podle průběžných výsledků jasně vede středolevá Demokratická strana a obavy, že by vyhrálo populistické Hnutí pěti hvězdiček bývalého komika Beppeho Grilla, se nepotvrdily. Skončil druhý se značným odstupem.

Už ve čtvrtek se ukázalo, že v Nizozemsku propadl ultrapravičák Geert Wilders, který skončil až třetí.[celá zpráva]

Ficova strana vyhrála

Na Slovensku vládní socialisté premiéra Roberta Fica zaznamenali s asi 24 procenty nepřesvědčivé vítězství, neboť průzkumy očekávaly až 38 procent hlasů. Ficova strana bude mít šest místo dosavadních sedmi poslanců. [celá zpráva]

Účast se mírně zlepšila

Hlasování se zúčastnilo 43,09 procenta, tedy o něco více než při eurovolbách v roce 2009. Je to druhá nejslabší účast od roku 1979, kdy Evropané své zástupce ve společném zákonodárném sboru volí. V Česku volilo 18,2 procenta lidí, na Slovensku jen 13,05 procenta, což jsou vůbec nejhorší čísla. [celá zpráva]

K účasti poznamenal Guy Verhofstadt: „To je pravda, 43 procent není vysoké číslo, ale důležité je, že to poprvé stoupá a dále neklesá, jak jsme viděli v posledních třiceti letech.