Setkání s Rogozinem se uskutečnilo jen několik týdnů poté, co se slovenští diplomaté v Bruselu neúspěšně snažili vynechat jméno ruského vicepremiéra v sankčním seznamu Evropské unie. Agentuře Reuters tento fakt sdělila nejmenovaná trojice unijních diplomatů, ačkoliv slovenská vláda takový pokus zpochybnila.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zvláštní vztah s Rogozinem je součástí ošemetného slovenského balancování: zachovat si ekonomické výhody plynoucí z blízkosti k Rusku – a zároveň spolu s Evropskou unií potrestat Kreml za anexi ukrajinského území.

Slovensko ale není jedinou zemí s rozpolcenou loajalitou. V otázce tvrdé linie EU vůči Rusku nemají podle unijních diplomatů jasno obzvláště Kypr, Bulharsko a Maďarsko. Například Francie se rozhodla pokračovat v kontraktu na prodej vrtulníkových výsadkových lodí Rusku za 1,2 miliardy eur (asi 33 miliard Kč), protože zrušení obchodu by mnohem více poškodilo Paříž než Moskvu. [celá zpráva]

Fico upřednostňuje ekonomické vztahy

Ale Slovensko, člen eurozóny a někdejší komunistická země s 5,4 miliónu obyvatel, vyčnívá z unijní řady ze dvou důvodů.

Za prvé kvůli tomu, že 40 procent ruských dodávek plynu pro Evropu proudí přes Ukrajinu na Slovensko. To Slovensku dává možnou rozhodující roli, pokud Rusko dostojí svým výhrůžkám utáhnout kohoutky Ukrajině. Dalším důvodem je to, že slovenský premiér Robert Fico otevřeně řekl, že z jeho pohledu by se měly upřednostnit obchodní vztahy a dovoz ruského plynu před trestáním Kremlu.

„Bylo by dobré, kdyby si Fico vybral základní evropskou bezpečnost místo cen za plyn pro Slovensko," řekl jeden z evropských diplomatů.

Několik unijních představitelů také řeklo, že ačkoli některá prohlášení slovenských politiků k Rusku nebyla přínosná, země podle všeho nepůjde tvrdě proti proudu EU a nezpůsobí velké problémy.

Orgán nazvaný Mezivládní komise pro ekonomickou, vědeckou a technickou spolupráci ale ukazuje na úzké ekonomické vazby mezi Ruskem a Slovenskem. Této organizaci předsedá na ruské straně Rogozin, který je nacionalistou a jedním z největších „jestřábů" mezi ministry ruské vlády. ”Příště poletím v (strategickém bombardéru) Tu-160," napsal na Twitteru, když tento měsíc Rumunsko nepovolilo jeho letounu vstoupit do svého vzdušného prostoru. [celá zpráva]

Ze strany Slovenska stojí v čele zmíněné komise Lajčák, který vedle postu ministra zahraničí zastává i úřad vicepremiéra.

Lajčák, který hovoří plynně rusky, studoval na Státním institutu pro mezinárodní vztahy v Moskvě. To je alma mater ruských diplomatů a před pádem berlínské zdi to byl elitní ústav ve východním bloku.

Lajčák se neoficiálně setkal s Rogozinem

Komise se zabývá dvěma klíčovými pilíři rusko-slovenských ekonomických vztahů – plynem a zbraněmi. Slovensko je na ruském plynu závislé a také od Ruska potřebuje pro své stíhačky MiG-29 a protiletecké systémy náhradní díly.

Když se na březnovém summitu EU objevilo na sankčním seznamu jmen také to Rogozinovo, Slovensko se ho prý pokusilo nechat vyškrtnout. Později ale své námitky stáhlo a seznam včetně Rogozinova jména byl schválen. Na dotaz agentury Reuters ale slovenské ministerstvo zahraničí odpovědělo, že tato informace „není přesná".

Vztahy s Ruskem dostaly nový impulz, když se Lajčák tento měsíc během návštěvy Moskvy setkal s Rogozinem. Slovenské ministerstvo zahraničí uvedlo, že schůzka byla neoficiální. Další schůze komise, která byla na červen svolána na Slovensko, byla mezitím kvůli sankcím odložena.

V Moskvě Lajčák jednal i s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Od březnové anexe ukrajinského Krymu Ruskem byl jediným dalším ministrem zahraničí členského státu EU, který Lavrova v Moskvě navštívil, šéf kyperské diplomacie. Lajčák svou návštěvu brání s tím, že byla důležitá k zachování vzájemné komunikace mezi Ruskem a Západem.

„Slovensko je a chce být důvěryhodným členem EU a NATO. Zároveň má zájem na korektních vztazích s nečlenskými státy těchto organizací," vysvětlil Lajčák.