Dům, ve kterém rodina ve městě Šamac na severovýchodě Bosny zůstala, záplavy úplně odřízly od okolního světa a k obyvatelům se záchranáři nemohli dostat jinak než ze vzduchu. Vytažení batolete vojákům trvalo necelou minutu.

Slovinská armáda v Bosně a Hercegovině pomohla evakuovat 52 lidí.

Bosna a Hercegovina patří ke státům, které záplavy zasáhly nejhůř. V zemi s 3,8 miliónu obyvatel povodně přímo postihly čtvrtinu populace. Domovy muselo opustit přes 100 000 lidí, což je v této zemi největší nucený přesun obyvatelstva od konce války v roce 1995.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Ze zatopeného Obrenovace nedaleko srbského Bělehradu se stalo město duchů

Zdroj: Reuters

Přesunout velké počty lidí do bezpečí musely kvůli záplavám i další státy. Srbsko hlásí přes 30 000 evakuovaných, z toho takřka 14 000 jich je z okolí města Obrenovac nedaleko Bělehradu. V chorvatském Posáví muselo z domovů přes 10 000 lidí.

Obyvatele Bosny ohrožují kromě povodní a sesuvů podmáčené půdy také minová pole. Na nich je po občanské válce z počátku 90. let stále asi 120 000 náloží. Ačkoli jsou minová pole zmapována, některé miny z nich zřejmě živel odnesl.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Experti v Bosně hledají nášlapné miny, které odhalila velká voda

Zdroj: Reuters

Podle expertů bosenské úřady hrozbu nezlikvidovaných trhavin dlouhodobě podceňují. O nebezpečí takzvaných putujících min se hovořilo mimo jiné i po povodních před čtyřmi lety.

Teplé a slunečné počasí, které vystřídalo vytrvalé deště, umožnilo úřadům začít s úklidovými pracemi a dezinfekcí zaplavených území. Bosna v pondělí varovala, že hrozí "katastrofické" epidemie žloutenky a tyfu, neboť voda je kontaminovaná tlejícími zdechlinami zvířat.

Z části zatopená mapa minových polí ve vesnici Prud na severovýchodě Bosny a Hercegoviny

Z části zatopená mapa minových polí ve vesnici Prud na severovýchodě Bosny a Hercegoviny

FOTO: Srdjan Zivulovic, Reuters

V Bosně se podle agentury ANSA ocitl milión lidí bez pitné vody, 100 000 domovů bylo zničeno, případně těžce poškozeno, škody hlásí i školy a nemocnice a vážně poničena je také dopravní infrastruktura. Ministr zahraničí Zlatko Lagumdžija v úterý řekl, že rozsah škod je přirovnatelný jen k válečnému řádění z let 1992 až 1995. [celá zpráva]

Největší hrozbou pro Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko je nyní řeka Sáva. V Bělehradu, kde se vlévá do Dunaje, vybudovali záchranáři a dobrovolníci asi dvanáctikilometrovou hráz z pytlů s pískem, která má srbskou metropoli před přívaly vody uchránit.

Slovinští záchranáři pomáhají v řadě zatopených měst a vesnic v Bosně a Hercegovině. Snímek z vesnice Prud

Slovinští záchranáři pomáhají v řadě zatopených měst a vesnic v Bosně a Hercegovině.

FOTO: Srdjan Zivulovic, Reuters

Zvlášť napjatý je vývoj na Sávě v srbských městech Šabac, Sremska Mitrovica a také v Bělehradě. V sousední Bosně pak řeka ohrožuje Orašje. Toto město je podle AFP obklopeno vodou, která již zaplavila sousední vesnice.

Rozsah škod a počet obětí není zatím přesně znám. Odhaduje se, že v Bosně zahynulo na 30 lidí, v Srbsku 19 a v Chorvatsku jeden člověk.