V dopise, o kterém Fico informoval generálního tajemníka Severoatlantického paktu, se podle zprávy na portálu slovenské vlády uvádí, že pokud nebude Ukrajina platit za plyn, od 1. června nebude plyn dodáván do evropského prostoru. Neuvádí se ale, kdy byl takovýto list zaslán.

Putin podle televize Fox News zveřejnil v novém dopise několika evropským zemím, o němž informoval Kreml, že Rusko od června bude Ukrajině dodávat jen předem zaplacený plyn, uvedla stanice Fox News s odvoláním na Kreml. Podle ruské agentury ITAR-TASS Putin v listu upozornil, že nesplacení ukrajinského dluhu může vést k zastavení dodávky plynu pro ukrajinskou společnosti Naftogaz. Gazprom rozhodl, že bude na Kyjevu požadovat platbu předem.

Důvodem podle Moskvy je, že selhala jednání představitelů Ruska, Ukrajiny a EU ohledně zajištění plateb ze strany Ukrajiny, která se konala ve Varšavě za účasti eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera.

„Na základě těchto okolností ruská společnost požaduje platby za plyn na Ukrajinu předem, což je zcela v souladu s kontraktem. Dodávky po 1. červnu budou omezeny na to, co bude předplaceno ukrajinskou společností,“ stojí v Putinově dopisu.

Už v dubnu Putin v dopise stejné země varoval ohledně dodávek plynu. Od té doby se však situace nezlepšila. Ukrajina se s Ruskem nedohodla na platbách, protože Kyjev odmítl akceptovat prudké zvýšení ceny, které považuje za politický nátlak. Nezaplatil dosud ani svůj dluh.

Putin uvedl, že zadlužení Ukrajiny stoupá. „Během této doby se situace s platbami za ruský plyn jen zhoršovala. Gazprom nedostal žádanou platby za plyn dodaný Ukrajině. Celkový ukrajinský dluh tak vzrostl z 2,237 miliardy dolarů na 3,508,” prohlásil Putin.

Ruský prezident také zmínil, že Ukrajina přitom už dostala první tranši finanční pomoci od MMF ve výši 3,2 miliardy dolarů.

Ukrajina slibuje splacení, navrhla i návrat k odkupu dluhopisů 

Ukrajina nabídla řešit plynovou krizi návratem k dohodě z konce loňského roku, podle které měla Moskva koupit ukrajinské dluhopisy za patnáct miliard dolarů. Ve čtvrtek to oznámil ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak na jednání s Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj.

„Když přišla řeč na náš plynový konflikt, navrhli jsme návrat k ideji patnáctimiliardové půjčky, návrat k normálním vztahům. Zaplatíte nám tranši dvou miliard dolarů, jak bylo slíbeno v lednu, okamžitě použijeme tyto peníze ke splacení dluhu za plyn,“ řekl Šlapak. Podle něj ale návrh nebyl přijat. Nehrozí, že by Rusko nedostalo své peníze.

Potvrdil, že se může rozšířit dohoda s MMF a dalšími investory. „Dosud jsme získali dvě miliardy dolarů od MMF, miliarda dolarů z eurobondů, garantovaných USA, přijde zítra. Na konci května očekáváme peníze od EU a Světové banky, tudíž budeme mít dost na splacení dluhu,“ sdělil ministr financí.

Problémy evropských zákazníků

Gazprom je hlavním dodavatelem plynu do Evropy. Do regionu dodává zhruba 30 procent plynu, který se zde spotřebuje. Asi polovina těchto dodávek jde přes Ukrajinu.

Zastavení dodávek na Ukrajinu může podle expertů evropské zákazníky poškodit, protože při obdobném cenovém sporu v roce 2009 Ukrajina odčerpávala plyn určený pro Evropu. Bezprostřední nebezpečí Evropě ale nehrozí.

Gazprom totiž dopravuje plyn do Evropy i novým plynovodem Nord Stream, který ukrajinské území míjí.

Výhoda pro Česko

V současné napjaté situaci má ale Česká republika výhodu, je totiž významnou tranzitní zemí pro přepravu plynu do dalších států EU. Firmy, jako největší dodavatel RWE Transgas, mají uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu, a to nejen s Ruskem, ale také s norskými producenty.

Z Norska proudí do Česka zhruba třetina dodávek plynu. Česko dokáže obrátit proudění plynu z východu na západ a naopak.

Pojistkou proti výkyvům v dodávkách jsou i zásobníky zemního plynu. Jejich kapacita odpovídá 43 procentům roční spotřeby plynu. Největší potíže by v případě přerušení dodávek plynu měly země Balkánu.