Samozvaný vůdce separatistické Doněcké lidové republiky Denis Pušilin ve čtvrtek referendum na tiskové konferenci hájil. „Lidé chtějí referendum. A není to jen pár lidí, jsou to milióny lidí, kteří chtějí referendum a kteří potřebují hlasovat pro své ideály.“

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jen osmnáct procent obyvatel východní Ukrajiny si ale podle respektované americké agentury Pew Research Center, zaměřující se na výzkumy veřejného mínění po celém světě, myslí, že by se mělo jednotlivým oblastem umožnit, aby se oddělily, zatímco sedmdesát procent je proti.

U ruskojazyčných obyvatel z východu země je podíl podporující separatisty větší – 27 procent souhlasí s možností odtržení oblastí, ale přesto je jich 58 procent, tedy absolutní většina proti této možnosti.

Většina ukrajinců chce zachovat současné hranice

FOTO: Novinky.cz s využitím washingtonpost.com

V rámci celé Ukrajiny je pro možnost odtržení 14 procent a proti 77 procent. Jen na Krymu je výsledek opačný. Tam se pro de facto provedené odtržení vyjádřilo 54 procent obyvatel, a proti bylo 12 procent, přičemž 34 procent neví. I tak jsou ale výsledky jiné než ze sporného hlasování v době vrcholící krymské krize, kdy chtělo samostatnost přes 90 procent hlasujících. Odpůrci tehdy volby bojkotovali.

Pew Research Center ale nezveřejnilo samostatně výsledky z Doněcké a Luhanské oblasti.

Ukrajinu dělí jazyk

To ale neznamená, že v zemi nejsou vážné problémy, které zemi dělí. Jedním z těch největších je stále klíčová otázka jazyka. Na západě Ukrajiny většina, 66 procent, požaduje, aby v zemi byl jediný státní jazyk, ukrajinština, a jen 30 procent souhlasí s tím, aby v zemi byla ruština uznána jako druhý státní jazyk, což obhajují nutností chránit ukrajinštinu.

Na východě je pro dvojjazyčnou Ukrajinu 73 procent oslovených a jen 25 procent respondentů preferuje to, aby země měla jediný státní jazyk – ukrajinštinu. U ruskojazyčných obyvatel z východu je pro dva státní jazyky 86 procent a jen deset procent pro ukrajinštinu.

Napětí v zemi se vyostřilo na konci února, kdy byl sesazen prezident Viktor Janukovyč a nová vláda okamžitě hlasovala pro zrušení demokratického jazykového zákona, který dovolil menšinám v oblastech, kde tvořily deset procent, používat ve styku s úřady svou mateřštinu. Od té doby se vyhrotila situace na východě země i na Krymu, ačkoli prozatímní ukrajinský prezident změnu zákona vetoval.

Kyjevská vláda nemá celonárodní podporu

Na východě země také panuje velká nespokojenost s přechodnou vládou v Kyjevě. Zatímco na západě Ukrajiny ji za dobrou považuje 60 procent oslovených, přičemž 28 procent ji vidí jako špatnou, na východě ji za špatnou označilo 67 procent oslovených a za dobrou jen 24 procent.

Na východě si myslí 66 procent respondentů, že vláda nerespektuje osobní svobody, čehož se na západě země obává jen 37 procent dotázaných.

Na východě se obává 63 procent obyvatel, že prezidentské volby, naplánované na 25. května, nebudou spravedlivé, zatímco na západě se toho obává jen třetina a 58 procent respondentů si i myslí, že budou v pořádku.

Východ Ukrajiny není spokojen s vládou v Kyjevě

FOTO: Novinky.cz s využitím washingtonpost.com

Ukrajince dělí i to, na jakou oblast by se země měla orientovat. Zatímco na západě chce 68 procent Ukrajinců pevné vztahy s EU, na východě jen 21 procent.

Naopak třicet procent oslovených na východě by chtělo silné vztahy s Ruskem, pro které tam pracuje mnoho podniků, zatímco na západě jen pět, a 25 procent obyvatel z východu je pro dobré vztahy s oběma stranami, které na západě považuje za důležité 17 procent dotázaných.

Oblasti pro vytvoření Jihovýchodní federativní republiky

Separatistické oblasti na východě Ukrajiny

FOTO: David Ryneš, Yahoo Maps

Průzkum se uskutečnil v rámci projektu zjišťování globálního pohledu na vzorku 1659 lidí z Ukrajiny a Krymu mezi 5. a 23. dubnem. Konal se v šesti oblastech a deseti velkých městech včetně Doněcku, Oděsy, Charkova a Luhansku, kde mají separatisté značné pozice.

Srovnání s předchozími průzkumy také ukázalo, že v zemi rostou obavy z etnického konfliktu. Zatímco v roce 2002 za oranžové revoluce se ho obávala polovina obyvatel, jejichž počet do roku 2009 klesl na 37 procent, od té doby obavy rostou a konfliktu se nyní obává 73 procent Ukrajinců.