Jak byste charakterizoval posledních osm dní?

Na osm dní jsem se stal nedobrovolným hostem samozvaného starosty Slavjanska pana Vjačeslava Ponomarjova spolu s mými kolegy ze zemí OBSE. Co se týká fyzického strádání, tak jsme nebyli vystaveni žádné formě bití, nebo že by nás trápili hlady, ale z psychického hlediska to byla poměrně těžká zkušenost, protože v okolí Slavjansku aktuálně probíhají bojové operace. Zkoušet spát a poslouchat výbuchy granátů není zrovna nejpříjemnější.

Jaké byla nejhorší situace, ve které jste se ocitli?

Situace, ve kterých šlo o život, byly podle našeho mínění asi tři. Jedna byla při zadržení, kdy nás dovedli do sklepa, prohledali nás úplně podrobně, vytáhli tkaničky z bot, podívali se, co máme pod podrážkami, opřeli nás o zeď. Pak nám zavázali oči lepící páskou, na kterou dali papír, takže jsme nic neviděli, ruce nám taky svázali lepící páskou, a posadili na zem, nebo na balík papíru. Nevěděli jsme, co s námi bude. Takhle to bylo asi osm hodin. To byla jedna z kritických situací při zadržení. Slyšeli jsme pouze zvuky, jak si hrají strážní se zbraněmi. Nic jsme neviděli. Nic se nedalo dělat.

Ministr obrany Martin Stropnický (uprostřed)a pozorovatel OBSE Josef Přerovský(vlevo) v Berlíně

Ministr obrany Martin Stropnický (uprostřed)a pozorovatel OBSE Josef Přerovský(vlevo) v Berlíně

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Jaké byly ty další?

Další kritická situace byla v sobotu, kdy jsme byli ze sklepa přesunuti do čtvrtého podlaží, do lepších prostorů, ale oni to využili k tomu, že s námi hráli nějakou psychologickou hru a řekli nám, že se blíží útok na Slavjansk a že nás rozmístí po budově a použijí jako živé štíty a nepřežijeme to.

A ta třetí situace, která byla hodně nepříjemná, byla včera v noci (v pátek – pozn. red.), kdy se ve Slavjansku rozhořely poměrně ostré boje a slyšeli jsme dvě hodiny trvající šarvátky, střelbu a nevěděli jsme, co se s námi bude dít. Během té střelby jsem nespal. Poté jsem byl nervózní, co se děje, jestli se tam přesouvají jednotky. Byly slyšet různé zvuky jak zvenku, tak z budovy. Takže tu noc jsem naspal třeba čtyři hodiny. Při zadržení jsme noc strávili ve sklepě, to jsme v podstatě nespali vůbec.

Jak proběhlo propuštění?

Dnes (v sobotu – pozn. red.) o půl sedmé ráno přišel starosta a sdělil, že budeme osvobozeni, že už pro nás jedou. Když jsme se zeptali, jestli OBSE, tak řekli ne, že jsou to Rusové. Pak dorazil ruský konzul pan Lukin.

Podplukovník Josef Přerovský po návratu do Prahy

Podplukovník Josef Přerovský po návratu do Prahy

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Vyběhli jsme kolem jedenácté z budovy, naskládali nás do aut a vyrazili jsme ze Slavjansku směrem na Doněck. Projeli jsme Slavjanskem, projeli první linií ukrajinského útoku, který se skládal z několika kusů obrněných vozidel. Pokračovali jsme na Kramatorsk, kde jsme narazili na další linii ukrajinské armády, která nás nenechala projet. Začala po nás střílet. Takže v té chvíli jsme se skutečně necítili dobře.

Byli jsme propuštěni, byli jsme v zemi nikoho a nemohli jsme se nikam dostat. Několikrát jsme zkusili projet tou ukrajinskou linií směrem na Kramatorsk. Nepustili nás tam. Zkoušeli zařídit volný průjezd telefonicky přes Kyjev. K ničemu nedošlo. Nakonec se jim podařilo, že jsme Kramatorsk objeli po polní cestě. Skutečně to nebylo vůbec bezpečné. Mohli jsme si říkat, že jsme propuštěni, ale kdyby tam byli dva ozbrojenci se samopalama, tak nás postřílí. A co bylo nepříjemný, že nás zastavila ukrajinská armáda, od které jsme očekávali pomoc. Ten závěr byl podobně infarktový jako ten začátek.

Jak vás zadrželi?

Policie v Doněcku zřejmě přímo spolupracovala s policií ve Slavjansku a do té situace nás záměrně dovedli. Trasa naší cesty je plně závislá na tom, jaké bezpečnostní doporučení nám dá ten místní doprovod. My jsme se tam dostali tak, že jelo auto místní policie, za ním jel náš autobus. Projeli jsme jedním checkpointem, pak druhým i třetím a nikdo si nás ani nevšiml. Pak jsem kousek před Slavjanskem zastavili, že jsme příliš daleko, takhle daleko jsme se nechtěli dostat. Vytáhli jsme mapu, že zkoordinujeme, kudy pojedeme dál. V tu chvíli do pěti minut přijeli ozbrojenci, obklíčili nás a zatkli.

Podplukovník Josef Přerovský v Berlíně

Podplukovník Josef Přerovský v Berlíně

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Na Ukrajině jste byl v týmu OBSE. Viděl jste, že by tam působily ruské síly?

Nejsem si vědom, že by tam působily nějaké ruské síly, nějaké regulérní jednotky, spíš se jedná o veterány z Čečenska, možná tam jsou najmuti, možná posláni, to nedokážu posoudit. Rozhodně jsme tam neviděli žádné regulérní ruské jednotky.

Ke komplikované situaci na Ukrajině dodal ministr obrany Martin Stropnický: „Celou tu dobu, co ten konflikt sledujeme, je to jeden úskok, polopravda, čtvrtpravda a jedna lež za druhou. Orientovat se v tom je čím dál složitější. Jsme svědky něčeho nového, a to je občanská válka vedená profesionály. Tady se jeden týden pan prezident Putin čílí nad tím, že někdo napadá nebo odzbrojuje rusky mluvící Ukrajince. Druhý den se čílí, že na úplně stejné lidi se útočí, akorát se nějak zapomene a nazve je ruskými vojáky. Já jsem ještě neviděl nikoho, kdo by se bil za lidský práva maskován s hodně moderním samopalem v ruce. Je to všechno jedna velká dezinformace, aby nebylo jasné, kdo co vyprovokoval, aby nebylo jasné, kdo za tím stojí. A teď je evidentním cíle znemožnit volby na Ukrajině.“