Článek
Petro Gecko se podle ukrajinské prokuratury vyhlásil předsedou vlády Podkarpatské Rusi. Jeho kabinet podle ukrajinských médií funguje virtuálně na sociálních sítích. Počátkem letošního roku rozšířil prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. Zároveň v rozhovoru s ruskými médii vyzýval ke změně státního uspořádání Ukrajiny.
Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během únorového převratu na Ukrajině po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Část politické reprezentace Rusínů ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku hledají někteří Rusíni v Kremlu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Radikálové požadují samostatnost
Renesance Podkarpatské Rusi je dlouhodobým politickým programem rusínských autonomistů. O samosprávu bezvýsledně žádali za dřívějšího režimu prezidenta Viktora Janukovyče. V březnu 2012 užhorodský městský soud odsoudil duchovního vůdce Rusínů, pravoslavného kněze Dymytrije Sydora k tříletému podmínečnému trestu za separatismus.
Podkarpatská Rus byla nejvýchodnější částí předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Pak ji okupovalo Maďarsko. Po druhé světové válce region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.
Radikální Rusíni nepožadují autonomii, ale samostatnost Podkarpatské Rusi. Právní stav ze sovětské éry totiž neuznávají a návrat k situaci před druhou světovou válkou nepovažují za možný, protože Československá republika v meziválečné podobě neexistuje.
