Petro Gecko se podle ukrajinské prokuratury vyhlásil předsedou vlády Podkarpatské Rusi. Jeho kabinet podle ukrajinských médií funguje virtuálně na sociálních sítích. Počátkem letošního roku rozšířil prohlášení zakarpatských Rusínů, v němž vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k uznání Podkarpatské Rusi a vyslání mírových jednotek. Zároveň v rozhovoru s ruskými médii vyzýval ke změně státního uspořádání Ukrajiny.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zakarpatská oblast osídlená Rusíny a silnou maďarskou menšinou se během únorového převratu na Ukrajině po jistém váhání přihlásila k novému vedení. Část politické reprezentace Rusínů ale kyjevskou vládu tvrdě kritizuje a žádá rozsáhlou decentralizaci, uznání národních práv a autonomii. Záchranu a pomocnou ruku hledají někteří Rusíni v Kremlu.

Radikálové požadují samostatnost

Renesance Podkarpatské Rusi je dlouhodobým politickým programem rusínských autonomistů. O samosprávu bezvýsledně žádali za dřívějšího režimu prezidenta Viktora Janukovyče. V březnu 2012 užhorodský městský soud odsoudil duchovního vůdce Rusínů, pravoslavného kněze Dymytrije Sydora k tříletému podmínečnému trestu za separatismus.

Podkarpatská Rus byla nejvýchodnější částí předválečného Československa od vzniku republiky v roce 1918 až do roku 1938. Pak ji okupovalo Maďarsko. Po druhé světové válce region v roce 1945 Československo odevzdalo Sovětskému svazu, po jeho rozpadu v roce 1991 pak Zakarpatsko připadlo Ukrajině.

Radikální Rusíni nepožadují autonomii, ale samostatnost Podkarpatské Rusi. Právní stav ze sovětské éry totiž neuznávají a návrat k situaci před druhou světovou válkou nepovažují za možný, protože Československá republika v meziválečné podobě neexistuje.

Zakarpatští Rusíni žijí na území dnešního Slovenska, Polska a Ukrajiny. Nikdy neměli vlastní stát, jejich jazyk byl kodifikován až v polovině 90. let minulého století. K rusínské národnosti se hlásí zhruba 50 000 lidí, z nichž na Ukrajině žije jen menšina.