V odborném časopise Functional Ecology se vědci odvolávají na testování 150 ptáků, kteří žijí uvnitř zakázané zóny okolo elektrárny, nebo v její těsné blízkosti. Zkoumaní opeřenci, mezi nimiž byli kosi, vlaštovky a sýkory, patří k 16 různým druhům. Vědci se zaměřili na jejich krev, peří i sperma.

Ptačí organismus se dokáže radioaktivitě přizpůsobit šéf vědeckého týmu Ismael Galván

„Dřívější studie volně žijících ptačích skupin uváděly, že chronické zatížení zářením vyvolává oxidační škody a vyčerpává zásoby antioxidantů. Jenže my jsme zjistili pravý opak – že obsah antioxidantů stoupá se zvyšujícím se zářením a že oxidační stres slábne. To ukazuje, že ptačí organismus se dokáže radioaktivitě přizpůsobit,“  shrnul šéf vědeckého týmu Ismael Galván.

Radioaktivní záření je nebezpečné – může poškodit genom lidí, zvířat i rostlin, nese riziko zhoubných nádorových nemocí či různých genetických poruch nově narozených.

Vybydlený domek v původním Černobylu

Vybydlený domek v původním Černobylu

FOTO: pro Novinky Alena Pecháčková, Novinky

Navíc vede ke vzniku nebezpečných vysoce reaktivních molekul. Ty sice vznikají i normálně, ale v daleko menší míře, a tělo je tak umí pomocí antioxidantů zneškodnit.

U ptáků od Černobylu však vědci zjistili, že mají v krvi vyšší hladinu antioxidantu glutathion, který dokáže zničit vysoce reaktivní molekuly, a omezuje tak negativní účinky záření.

Opuštěny a rozebraný autodrom v Pripjati

Opuštěny a rozebraný autodrom v Pripjati nedaleko Černobylu

FOTO: pro Novinky Alena Pecháčková, Novinky

Zkoumané černobylské druhy byly také větší a měly méně genetických poruch než zástupci týchž ptačích druhů v jiných, radioaktivním spadem nepostižených oblastech.

Dál trpí jen pestří opeřenci

Galván a jeho kolegové našli také klíč k vysvětlení, proč ale jiné druhy ptáků zářením přece jen trpí: patří k nim ptáci s pestrým opeřením, kteří potřebují barvivo feomelanin. Při jeho tvorbě sehrává důležitou roli glutathion, jenž v černobylské zóně organismus nutně potřebuje k jiným účelům.

„Výsledky ukazují, jaké rozdílné možnosti mají různé druhy, aby čelily výzvám, jako byl Černobyl nebo Fukušima,“ řekl Galván. Studie naznačuje, že přinejmenším určité druhy se dokáží vyšším dávkám záření plynule přizpůsobit.

Detail obytného paneláku (asi 20patrového) na Centrálním náměstí v ukrajinské Pripjati.

Detail obytného paneláku (asi 20patrového) na Centrálním náměstí v ukrajinské Pripjati nedaleko Černobylu

FOTO: pro Novinky Alena Pecháčková, Novinky

Reaktor v Černobylu explodoval před 28 roky - 26. dubna 1986. Obyvatelé přilehlého města i okolí byli evakuováni právě kvůli akutním zdravotním rizikům radioaktivního záření.

Výzkum Galvánova týmu ale ukazuje, že Černobyl se vlivem uvolněné radioaktivity nestal plošnou „zónou smrti“, za niž je obecně pokládán. Už v roce 2010 vědci zjistili, že rostliny se v okolí elektrárny záření přizpůsobily.

Zdá se tedy, že i v tomto extrémním případě platí slova renesančního lékaře a alchymisty Paracelsa: „Vše je jedovaté, a nic není bez jedu. Jen dávkování určuje, že něco není jedovaté.“