Velký pátek je prostředním dnem Velikonočního třídenní. Předchází mu Zelený čtvrtek, kdy se připomíná Večeře Páně, a následuje Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Někdy se hovoří o čtyřdenní, neboť velikonoční neděle přímo navazuje na Bílou sobotu, kdy po západu slunce začínají takzvané vigilie (bdění), které představují začátek slavnosti Kristova vzkříšení.

Mše se neslouží

Římskokatolická církev v tento jediný den roku neslouží mše. Na připomínku Kristova utrpení se však v kostelích konají zvláštní večerní obřady. Zpívá se bez doprovodu varhan a zvony na znamení smutku mlčí.

Vrcholí také Pašijový týden, který začal Květnou nedělí. Pašijový týden skončí o víkendu.

Ve Vatikánu se papež ještě před křížovou cestou zúčastní velkopáteční liturgie. V sobotu večer povede liturgii velikonoční vigilie a v neděli, kdy si křesťané připomínají zmrtvýchvstání Krista, pronese v poledne na Svatopetrském náměstí své velikonoční poselství a požehnání Městu a světu.

Velikonoční pondělí je potom ve znamení radosti křesťanů z vykoupení.

Bible naznačuje, že Ježíšovou smrtí se otevřela cesta k největšímu pokladu - k Bohu. Lidová tradice to poněkud poopravila a vypráví v souvislosti s Velkým pátkem o otevírání pokladů ve skalách. Řada pověr byla pro ten den také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

V mnoha zemích je Velký pátek státním svátkem, v Česku tomu tak není, i když pokusy o to v minulosti v Parlamentu byly. Také někteří současní poslanci by pro zavedení svátku byli.