„Jelikož jsou dodávky do Evropské unie a na Ukrajinu úzce spojené, jsme ochotni diskutovat se všemi stranami, jichž se týkají,” uvedl Barroso.

„Jak poukazujete, Evropská unie a Ruská federace jsou hlavními obchodními partnery Ukrajiny. Rád bych zopakoval, že zajištění dlouhodobé politické a ekonomické stability Ukrajiny je tudíž klíčovým zájmem Evropské unie a Ruské federace,“ podotkl dál šéf Evropské komise a dodal, že spolupráce v oblasti energetiky musí být vztahem založeným na vzájemnosti, transparentnosti, spravedlnosti, ale i otevřené soutěži.

EU ale podle Barrosa nesdílí Putinův názor, že ekonomickou krizi na Ukrajině přivodila do značné míry sama nevyváženou obchodní bilancí s Kyjevem. Podotkl při tom, že se chystá pomoc Mezinárodního měnového fondu Ukrajině, která by měla její hospodářství stabilizovat. EU se bude na této pomoci podílet.

Záležitosti spojené s ukrajinským dluhem za ruský plyn a cenami za dodávky by podle Barrosa měly být probírány zvlášť.

Možnost, že by mohly být přerušeny dodávky plynu evropským zákazníkům, EU znepokojuje. Barroso ale připomněl, že „co se týče dodávek do Evropy, uzavřely evropské společnosti smlouvy s (ruským) Gazpromem“, takže „na Gazpromu zůstává odpovědnost, aby zajistil dodávky v požadovaném množství podle smluv“.

Putin vyzval k jednání

Ruský prezident v dopise poslaném 18 evropským státníkům včetně českého prezidenta Miloše Zeman upozornil na možné dopady nesplácení ukrajinských dluhů za dodávky ruského plynu. Putin pohrozil, že by Rusko mohlo uzavřít kohoutky plynovodů na Ukrajinu, což by mohlo ohrozit tranzit plynu do Evropy, jelikož by Ukrajina mohla přeposílat plyn určený pro Evropu v omezené míře a část si nechávat, jak se to podle Moskvy stalo už dříve.

Putin napsal, že je jediná cesta, jak se tomuto „bezpochybně extrémnímu“ scénáři vyhnout. „Zásadní je uskutečnit bezodkladně konzultace na úrovni ministrů ekonomiky, financí a energetiky za účelem vypracování společných kroků ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky,“ uvedl. [celá zpráva]

Moskvu společná odpověď zarazila

Ačkoliv například německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že EU bere Putinův dopis vážně, ruská strana kritizovala skutečnost, že oslovení evropští představitelé odpověděli společně prostřednictvím Evropské komise.

„Zdá se to být poněkud zvláštní, protože (Putinova) zpráva nebyla adresována Evropské komisi. Navíc je členem Evropské unie jen 13 z 18 zemí, jimž byl dopis adresován,“ komentoval stálý vyslanec Ruska při EU Vladimir Čižov.

Na Ukrajinu už začaly proudit zpětné dodávky plynu z Německa. [celá zpráva]

O možných dodávkách ze Slovenska se stále jedná. [celá zpráva]