Rusko podle Putina Ukrajinu celé roky podporovalo sníženými cenami plynu, to se ale podle něj nedá říct o evropských partnerech, s nimiž se Moskva na konci ledna dohodla na společných konzultacích ohledně ukrajinské ekonomiky. „Veškeré snahy Ruska zahájit skutečné konzultace ale selhaly a nepřinesly žádné výsledky,“ upozornil Putin.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„A co evropští partneři? Namísto toho, aby Ukrajině nabídli skutečnou podporu, hovoří se jen o deklaraci podpory. Máme pouze sliby nepodpořené žádnými reálnými kroky,“ dodal ruský prezident.

Putin dál upozornil, že vzhledem k narůstajícím pohledávkám Ukrajiny vůči Rusku je ruský státní dodavatel Gazprom nucen požadovat platby předem. „A v případě dalších porušení platebních podmínek zastavíme zcela, nebo částečně dodávky plynu. Jinými slovy, na Ukrajinu bude dodán plyn jen v objemu odvíjejícím se od měsíc předem uhrazené platby,“ poznamenal Putin.

Podle něj je to „nepochybně extrémní opatření“ a Moskva si „plně uvědomuje, že to zvyšuje riziko odčerpání zemního plynu, který přes ukrajinské území směřuje k evropským odběratelům“, kromě toho, že bude mít sama Ukrajina problém s nedostatkem plynu.

Putin píše, že je jediná cesta, jak z toho ven. „Věříme, že zásadní je, uskutečnit bezodkladně konzultace na úrovni ministrů ekonomiky, financí a energetiky za účelem vypracování společných kroků ke stabilizaci ukrajinské ekonomiky“.

Výrazně zdražili

Výpadky dodávek ruského plynu na Ukrajinu postihly země EU včetně České republiky už dříve. Společnost Gazprom, kterou kontroluje ruský stát, přestala na Ukrajinu dodávat plyn v zimních měsících v letech 2005 až 2006 a znovu 2008 až 2009.

Podle Gazpromu nyní Kyjev dluží 2,2 miliardy dolarů (téměř 48 miliard korun) a nestačil zaplatit včas za březnové dodávky. Putin tvrdí, že hospodářská krize na Ukrajině vznikla i kvůli nevyvážené obchodní bilanci Ukrajiny s Evropou. Putin tento argument užívá dlouhodobě, už loni jej použil, když ještě vládu Viktora Janukovyče varoval před podpisem asociační dohody s EU.

Záleží na vás, vzkazuje Moskva

Ukrajinská vláda, kterou Moskva neuznává, tvrdí, že na ni Rusko skrze plyn vyvíjí nepřiměřený nátlak. Gazprom tento týden Ukrajincům zdražil dodávky z 268,5 dolaru za 1000 krychlových metrů na 485,50 dolaru. [celá zpráva]

Evropská unie zvažuje pomoc Ukrajině v podobě zpětných dodávek přes Slovensko a dala také najevo, že by se mohla od ruských dodávek odstřihnout. Z toho ale Rusko obavy nemá. Ruský vicepremiér Igor Šuvalov řekl, že Moskva by se orientovala více na Čínu, Gazprom koneckonců plánuje zprovoznění plynovodu do Číny do roku 2020. Evropa se podle Šuvalova sice může zbavit závislosti na Moskvě, ale utvoří se závislost na jiném dodavateli. Mohl mít na mysli Spojené státy, o jejich levný plyn z břidlic je zájem nejen v Evropě.

Česká republika má zásoby plynu na přibližně 35 dní, a to i v případě výpadku hlavní plynárenské infrastruktury, kterou vstupuje na území ČR ruský plyn tranzitovaný přes Ukrajinu. Do ČR však proudí třetina plynu z Norska, takže by zásoby teoreticky mohly vydržet delší dobu.

Komentátoři i lidé z průmyslu se ale shodují, že hrozí cenové výkyvy. “Podobně jako ropa je cena plynu také velmi senzitivní na různé konflikty. V situaci, kdy zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu, by se případný vážnější konflikt na Ukrajině, doprovázený nejistotou dodávek z tohoto směru, významně odrazil do ceny plynu v Evropě. Zda by byl nárůst cen krátkodobý s návratem na původní úroveň, nebo déletrvající, by záleželo na schopnosti pokrýt evropskou spotřebu plynu přes alternativní cesty, jako je například North Stream, ústící do Německa,“ uvedl obchodní ředitel Moravských naftových dolů Ludvík Baleka.