Článek
Během uplynulých deseti let odešlo za živobytím do ciziny 2,7 miliónu lidí, hlásí statistiky s tím, že míra nezaměstnanosti dosáhla 14 procent.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Hlavní příčinou je nejen nedostatek dobře placené práce, ale dokonce jakékoli práce. Za uplynulé desetiletí se na úřadech práce zaregistrovalo více než 8,3 miliónu Poláků, kteří okusili, co to je být bez místa.
Touží také po stabilitě, klidu či po lepších životních podmínkách
Loni se zaregistrovalo 560 tisíc nově nezaměstnaných. „Pokud by se hodně Poláků nevydalo do zahraničí, bylo by dnes registrováno 5,5 miliónu lidí bez místa, tedy kolem 30 procent,“ řekla listu Gazeta Prawna ekonomka Krystyna Iglická.
Jen 17 procent neuvažuje o emigraci
„Jen 17 ze sta dospělých Poláků, tedy jen 17 procent neuvažuje dnes o emigraci. Za prací odcházejí nejen ti, kteří nemají práci, ale i lidé, kteří místo mají a vydělávají více než pět tisíc zlotých (33 tisíc Kč),“ upozornil sociolog Marek Okolski.
Uchytit se v cizině chtějí inženýři i vyučení řemeslníci a míří hlavně do Německa, Británie, Nizozemska, Skandinávie a do USA, kde je láká třikrát vyšší plat než doma.
Nechtějí se vracet
„Peníze jsou důležité, ale nejsou jediným lákadlem v zahraničí. Touží také po stabilitě, klidu či po lepších životních podmínkách,“ uvedl Okolski. Mezi odcházejícími převažují mladí do 35 let a ti se už nechtějí vracet. Jejich úspěch působí jako magnet.
| při vstupu Polska do EU v roce 2004 žilo v Británii téměř 60 tisíc Poláků, ale během deseti let se jejich počet zvýšil na 580 tisíc |
|---|
| podle listu Die Welt má Polsko velmi dobrou věkovou strukturu inženýrů – 17 procent je starších 55 let, ale 42 procent tvoří inženýři mladší 35 let |
| v SRN je poměr obrácený: mladých inženýrů je jen 18 procent, zatímco nad 55 let je to 21 procent, což je nejhorší poměr v Evropě |
| ze 330 tisíc sezónních pracovníků v německém zemědělství tvoří letos Poláci více než dvě pětiny |
| od loňského 1. července je jejich hrubá hodinová mzda sedm eur (190 Kč), do prosince 2017 mají dosáhnout všeobecné minimální hodinové mzdy 8,50 eura |