Invaze na Krym a jeho následné připojení k Rusku je podle rezoluce jasným narušením mezinárodního práva a Charty OSN. Dokument odsuzuje projevy separatismu, které ohrožují územní celistvost Ukrajiny.

"Události na Ukrajině z poslední doby ohrožují fungování demokratických institucí," komentuje rezoluce násilnosti proruských radikálů na východě Ukrajiny.  V dokumentu se praví, že "ani jediný argument, k němuž se Rusko uchyluje ve snaze ospravedlnit své akce, neodpovídá skutečnosti". Etničtí Rusové na východě Ukrajiny podle Parlamentního shromáždění jazykově ani kulturně ohroženi nejsou.

Rezoluci v hlasování podpořilo 154 poslanců, 26 jich bylo proti. Rusko v Parlamentním shromáždění zastupuje 18 poslanců.

Ruští poslanci dokument označili za "nejostudnější rezoluci v dějinách Rady Evropy". V Kyjevě se dostali k moci vyznavači nacistické ideologie a návrh protiruské rezoluce nebyl sepsán ve Štrasburku, ale ve Washingtonu, řekl poslanec Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) Leonid Sluckij.

Skandální projev Maďara z Jobbiku

Většina účastníků zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy se ve středu  proti ruské anexi Krymu energicky postavila. Švédská poslankyně Marietta de Pourbaix-Lundinová obvinila přítomné Rusy, že chtějí i ve Štrasburku šířit demagogickou ruskou propagandu. Gruzínští poslanci vyjádřili obavu, že Moskva může anektovat obsazenou Abcházii a Jižní Osetii - autonomie na gruzínském území.

Skandál ve Štrasburku vyvolal projev člena maďarské delegace, poslance extremistické strany Jobbik Tamáse Gaudího-Nagye. Rusko pochválil za anexi Krymu a Ukrajinu označil za "umělý státní útvar". Jeho nejzápadnější částí je Zakarpatská oblast, která podle maďarského poslance "mnoho let patřila Maďarsku".

Krym je ruský, stejně jako Zakarpatsko je maďarské, prohlásil Gaudí-Nagy za potlesku ruských poslanců a hlasitých protestů ostatních.

Rusko si klade podmínky

Rusko ve středu potvrdilo, že svou účast v plánované mezinárodní konferenci o řešení ukrajinské krize podmiňuje účastí zástupců ruskojazyčné menšiny z východu země. „Má-li být konference zaměřena na to, aby ukrajinské úřady nečekaly, až se východ vzbouří, pak se připojíme,” řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Ale jestli nám řeknou 'dejte jim levný plyn', pak to všechno nemá smysl,” dodal ministr.

Pokud má konference přispět k vnitroukrajinskému dialogu, je podle Lavrova nezbytné přizvat východní regiony a prosadit všeobecně přijatelné ústavní reformy. Moskva si přeje, aby Ukrajina byla federací.

Ministři zahraničních věcí USA a Ruska John Kerry (vlevo) a Sergej Lavrov

Ministři zahraničních věcí USA a Ruska John Kerry (vlevo) a Sergej Lavrov

FOTO: Pablo Martinez Monsivais, Reuters

Postoj Moskvy zopakoval i v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym.