Šéfové diplomacií členské osmadvacítky se sešli poprvé od připojení Krymu k Ruské federaci, které podle agentury Reuters vyvolalo nejhorší krizi vztahů mezi Západem a Východem od konce studené války.

Připojení Krymu neuznávají. "Žádáme Rusko, aby zmírnilo napětí snížením počtů svých vojáků na Krymu na předkrizovou úroveň a jejich stažením na základny," citovala ČTK ze společného prohlášení po jednání.

NATO bude v důsledku ruských kroků pokračovat pouze v politickém dialogu s Moskvou.

Kromě toho, že posílí spolupráci s Ukrajinou, mají plánovači v příštích týdnech připravit návrhy na posílení ochrany aliančních území.

Ministři se také utvrdili, že platí princip vzájemné obrany při ohrožení některé členské země. "Ujistili jsme se o platnosti závazků, které vyplývají ze smlouvy Severoatlantické aliance. Schůzka byla utvrzením solidarity, potvrzením platnosti článku 5, ujištěním, že táhneme jeden za všechny a všichni za jednoho," řekl k tomu český ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Podle agentury AP se ministři na opatřeních shodli jednomyslně.

Rusko před NATO Ukrajinu varuje

Před sbližováním Ukrajiny a NATO varovalo v úterý Rusko. Mimo jiné uvedlo, že by to poškodilo ekonomické vztahy Moskvy a Kyjeva. Generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen zase zpochybnil pondělní ujištění ruského prezidenta Vladimir Putina, že nařídil částečné stažení vojsk od hranic s Ukrajinou. „Bohužel, nemohu potvrdit, že Rusko své jednotky stahuje,“ prohlásil. [celá zpráva]

Nejmenovaný zástupce NATO řekl Reuters, že Rusko soustředilo u ukrajinských hranic 35 až 40 tisíc vojáků.