„Až se dým rozptýlí a všechny patrony ze slovních a sankčních přestřelek budou sesbírány, přijde čas pro jednu ženu v Berlíně,“ shrnul list The New York Times.

Za poslední tři týdny Merkelová s Putinem telefonovala sedmkrát. Ačkoli by mohli komunikovat přímo – on jako někdejší agent KGB hovoří výbornou němčinou a ona jako školačka zvítězila v celostátní olympiádě v ruštině –, přibrali si tlumočníky. „Své může sehrát každá slabika,“ podotkl týdeník Focus.

Respekt šéfa Kremlu si kancléřka získala, když se nenechala vyprovokovat. Ačkoli Putin věděl o její fobii ze psů poté, co ji v dětství jeden pokousal, při prvním setkání v roce 2006 jí věnoval obří černé plyšové štěně. O rok později ve své rezidenci v Soči pustil do její blízkosti svou fenu labradora Kori. Kancléřka ani náznakem nedala najevo strach.

Umí vyčkávat

Není to přitom jen okolnostmi vynucená role Berlína v pnutí mezi Západem a Ruskem. Přestože nemá ve skutečnosti žádnou politickou moc, na letošní mezinárodní konferenci o bezpečnosti v Mnichově prezident Joachim Gauck oficiálně připustil, že jeho země už brzy zavede zahraniční politiku výrazněji odpovídající významu čtvrté nejsilnější ekonomiky světa. „Promluvíme silnějším hlasem,“ ujistil.

Gauck obsah svého projevu ladil se šéfem diplomacie Frankem-Walterem Steinmeierem, který se funkce ujal loni v prosinci. Také Ursula von der Leyenová, ministryně obrany a možná kandidátka na příští kancléřku, podpořila myšlenku, aby Německo hrálo na mezinárodním poli důstojnější roli.

Merkelová zatím nechala nástřel změn bez povšimnutí. Ovšem takový přístup je pro ni typický. Nechá ostatní, aby vystoupili s novou myšlenkou, pozorně sleduje, jak na ni budou reagovat klíčoví hráči. Pokud usoudí, že je to nezbytné, vloží se vehementně do debaty.

Vrátit kormidlo do rukou ministra zahraničí

Co znamená Gauckův slib, že se Německo bude více angažovat na mezinárodním poli? Nejdříve se Steinmeier musí postarat o to, aby se zodpovědnost za vztahy s Unií vrátila zpět na jeho úřad. Od dob největší krize, kdy se euro v důsledku řeckých dluhů topilo v problémech, hraje první housle ministerstvo financí.

Steinmeier chce zlepšit vztahy s Francií, a to nejen v rámci EU, ale i mimo ni. Berlín tudíž vojensky podpoří přítomnost francouzské armády v Africe. Von der Leyenová se nebude zdráhat pokročit ve snaze vytvořit jednotnou zahraniční politiku EU, v níž se Berlín rozhodně neztratí.

Vojáci Bundeswehru nasazení v Afghánistánu

Vojáci Bundeswehru nasazení v Afghánistánu.

FOTO: Profimedia.cz

Protože obdobná strategie ale zatím zůstává hudbou budoucnosti, hodlá nejprve změnit pohled svých krajanů na vojenské akce bundeswehru v zahraničí. V současnosti působí asi pět tisíc německých vojáků ve 13 misích po celém světě. Poté, co vojáci NATO opustí Afghánistán, příslušníci Bundeswehru nejspíš budou mezi malou skupinou západních jednotek, které tady zůstanou.

Doma žádné nadšení

Signály vyslané vrcholnými německými politiky se opírají o vizi, že USA nebudou moci nebo nebudou ochotné v budoucnu řešit evropské problémy, což až dosud činily. Mnozí nepochybují, že k obdobnému názory nemalou měrou přispěla aféra, při níž se ukázalo, že Američané odposlouchávali nejen Merkelovou, ale i  jejího předchůdce Gerharda Schrödera.

„Německo je nyní dobrým Německem, nejlepším, jaké kdy bylo,“ zdůraznil v Mnichově Gauck. Přesto největší překážka k tomu, aby plnilo mnohem významnější geopolitickou a vojenskou roli ve světě než dnes, leží doma.

Poslední průzkum veřejného mínění ukázal, že 62 procent Němců nesouhlasí s představou, že by měl bundeswehr být v zahraničí mnohem víc vidět.

Steinmeier proto nebude jen co nejčastěji vyjíždět do ciziny. Je odhodlán cestovat po Německu a přesvědčovat voliče, že nazrál čas k tomu, aby zapomněli na svůj často moralizující pacifismus. Už teď je jasné, že si občas bude připadat jako Sysifos.

Afghánistán: logistická výzva
Bundeswehr uskutečňuje jednu z nejsložitějších operací své historie. V rámci operace odváží z Afghánistánu část výzbroje a výstroje. Bude potřebovat 4800 kontejnerů pro náklad – zbraně či počítače – a 1200 osobních a nákladních aut a dalších dopravních prostředků. Operace musí skončit do konce roku 2014.
85 procent nákladu se dopraví přes turecký přístav Trabzon. Každá položka se eviduje, zabalí a dezinfikuje – do Trabzonu převážejí náklad najatá obří ruská a ukrajinská transportní letadla. Antonovy a iljušiny jsou dvakrát větší než největší stroje Bundeswehru.
Zdroj: DPA