„Japonská vláda neuznává krymské referendum,” uvedl mluvčí japonské vlády Jošihide Suga na pravidelné tiskové konferenci a dodal, že hlasování nebylo platné, protože se uskutečnilo v rozporu s ukrajinskou ústavou: „Ruské uznání nezávislosti Krymu porušuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, což je politováníhodné.”

„Japonsko rozhodně trvá na tom, aby Rusko dodržovalo mezinárodní právo a respektovalo jednotu, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, odvolalo uznání nezávislosti Krymu a neusilovalo o jeho připojení,” prohlásil šéf japonské diplomacie Fumio Kišida.

Na ruské ovládnutí Krymu už dříve zareagovaly USAEvropská unie vyhlášením sankcí proti ruským a krymským představitelům. Moskva se sankcím vysmála.

Sankce ze strany Kanady 

Obdobný krok „vůči osobám odpovědným za ukrajinskou krizi” podle agentury Interfax ohlásil také kanadský premiér Stephen Harper. Sankce počítají se zákazem vstupu na kanadské území a se zmrazením případných aktiv potrestaných představitelů, mezi kterými figuruje například místopředseda ruské vlády Dmitrij Rogozin, krymský premiér Sergej Aksjonov či předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov.

Harper také ohlásil, že v sobotu navštíví Ukrajinu, kde se setká s předsedou vlády Arsenijem Jaceňukem, zřejmě jako první západní vůdce od vyostření vztahů s Ruskem kvůli anexi Krymu. [celá zpráva]

Krymský parlament v pondělí požádal o připojení poloostrova k Rusku. Prezident Vladimir Putin již v pondělí svým dekretem uznal nezávislost Krymu, žádajícího o připojení k Rusku. [celá zpráva]

Předpokládá se, že žádost Putin podpoří v úterním projevu k oběma komorám ruského parlamentu, který by měl rozhodnout o připojení poloostrova, obývaného převážně Rusy.

O připojení žádá i Podněstří

Hned po Krymu se k Rusku chce připojit i nikým neuznaná Podněsterská republika, která se před lety za přispění ruských vojáků odtrhla od Moldavska. Nyní její vedení požádalo ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.

O dopisu předsedy podněsterského parlamentu Michaila Burly předsedovi Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, informoval v noci na úterý ruský list Vedomosti.

Burla nicméně argumentuje, že se v místním referendu v roce 2006 vyslovilo pro připojení k Rusku více voličů v Podněstří (97,2 procenta) než v neděli na Krymu (96,77 procenta).

Podněsterský parlament už také v prvém čtení schválil ústavní zákon, podle kterého mají v Podněstří platit ruské zákony. Ruština je tu úřední řečí dávno a žije tu na 200 000 lidí s ruským občanstvím. Jejich "složitá situace" se prý může ještě zhoršit po přidružení Moldavska k Evropské unii.