"Rozhodnutí o vstupu ruských vojsk na Krym, schválené Radou federace (horní komorou ruského parlamentu), se může ukázat nikoli začátkem války, ale způsobem, jakým Rusko vyvíjí tlak na Západ a usiluje o globální politický kšeft," usoudil komentátor internetového deníku.

Kreml si uvědomuje, že skutečné bojové akce Rusů na ukrajinském území by vedly jen ke stmelení všech Ukrajinců, včetně ruskojazyčných, proti Rusku a k jednoznačnému příklonu Ukrajiny k Západu.

"Zdá se, že Putin přece jen chápe více, než říká. Válka zatím nevypukla, ale – soudě podle prudké změny tónu západních politiků v noci z 2. na 3. března – v zákulisí se odehrává smlouvání se Západem; začaly intenzivní zákulisní rozhovory," odhadl deník.

"Naprostá roztržka s civilizovaným světem" by totiž uškodila i ruské vládnoucí elitě, která považuje některé evropské státy i USA jako "náhradní letiště" pro případ nouzového přistání v cizině, kde má své majetky.

Na druhé straně pro USA a zejména Evropskou unii představuje situace okolo Ukrajiny největší výzvu od rozpadu Jugoslávie. V sázce je křehká geopolitická architektura současného světa.

Za těchto okolností komentátor pokládá za "nikoli nepravděpodobnou" variantu dalšího vývoje, že třeba Rusko dá USA svolení svrhnout režim v Damašku a uzná novou ukrajinskou vládu výměnou za to, že se Západ bez zvláštních sankcí smíří s odtržením Krymu od Ukrajiny.