Ruštinu v běžné komunikaci podle webu newsru.com preferují nejméně dvě pětiny Ukrajinců, ale v parlamentu se už objevily návrhy trestat takové počínání. Byl zrušen jazykový zákon schválený za vlády Janukovyče, který umožnil používat jazyky menšin, tedy nejen ruštinu, ale třeba i maďarštinu nebo rumunštinu v oblastech a obcích, kde je nejméně desetiprocentní menšina.

Ministerstvo zahraničí v Moskvě odsoudilo „barbarskou rusofobii“, která podle něj přiměla některé Ukrajince strhnout ve Lvově sochu ruského maršála Michaila Kutuzova, jenž bojoval v napoleonských válkách. „Žádáme od ukrajinských úřadů, aby zastavily tuto nezákonnost,“ reagovala ruská diplomacie v prohlášení.

Ruská média dávají najevo zděšení, že ukrajinský parlament zrušil zákon z éry svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který dovoloval používat ruštinu jako druhou úřední řeč v bezmála polovině země – ve 13 z 27 oblastí.

„Zrušení zákona bránícího jazyky národnostních menšin je velice špatný signál. Znamená to, že nové ukrajinské vedení a parlament se zříkají závazků vůči Radě Evropy i evropských norem,“ argumentoval v listu Rossijskaja Gazeta šéf rady ruského prezidenta pro lidská práva Michail Fedotov. Stěžovaly si také ostatní země, například Bulharsko a Maďarsko nebo Rumunsko, protože to postihlo všechny menšiny. [celá zpráva]

Při přijímání jazykového zákona probíhaly v ukrajinském parlamentu bitky, poslanci tehdy opozičních stran Otčina a Svoboda, která je vysloveně ultranacionalistická, se tomuto demokratickému kroku snažili zabránit za každou cenu s tím, že to ohrožuje ukrajinštinu.

Banderovská vlajka na demonstraci v Kyjevě před Michajlovským klášetrem

Banderovská vlajka na demonstraci v Kyjevě před Michajlovským klášterem

FOTO: Alex Švamberk, Novinky

Ruský vládní list Rossijskaja gazeta připomněl, že Ukrajina válčila s ruštinou jako nepřítelem za hejtmana Symona Petljury, který po první světové válce krátce vládl zemi.

Ukrajinští intelektuálové ve Lvově ale vyhlásili tomuto tažení boj. V baště ukrajinského nacionalismu se podle newsru.com mnozí obyvatelé rozhodli mluvit „zásadně rusky“ ze solidarity s ruskojazyčnými Ukrajinci a na protest proti ideologii nacionalistické strany Svoboda. Pod výzvu lvovské inteligence k toleranci vůči ruskojazyčným Ukrajincům se podle serveru podepsal i syn Romana Šucheviče, legendárního velitele Ukrajinské povstalecké armády, tedy „banderovců“.

Spor o Banderu

Bandera je dalším sporným bodem. Tento hrdina ukrajinských nacionalistů je v Rusku vnímán jako fašista kolaborující s nacisty a kriticky ho vnímají i Poláci, Češi a Slováci. Banderovské skupiny se po druhé světové válce snažily dostat do Německa – a přitom terorizovaly a vraždily místní obyvatele. Bandera bojoval jak proti Polákům, tak proti Rusům, a mnoho banderovců pomáhalo nacistům.

Banderův památník ev Lvově

Banderův památník ve Lvově

FOTO: Profimedia.cz

Když jeden posluchač v ruském diskusním pořadu zavolal do rádia a hájil nové vedení na Ukrajině, moderátor pořadu Vladimír Solovjov se ho zeptal: „Na čí straně jste byl za druhé světové války? Víte, kolik Rusů Bandera zavraždil?“ Ještě dodal, že by mu volající posluchač měl dát svoji adresu a telefonní číslo, aby ho policie mohla najít a zatknout za podporu fašismu.

Banderovská demokracie 

„Ideologicky bude ,Nová Ukrajina‘ nevyhnutelně založena na protiruských základech,“ tvrdí Alexej Puškov, šéf zahraničního výboru Státní dumy a neochvějný stoupenec prezidenta Vladimira Putina. „,Demokracie‘ kombinovaná s Banderou,“ dodává.