Předseda zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok uvedl podle ruského listu Pravda, že země EU jsou připraveny poskytnout Ukrajině rozsáhlou pomoc.

„Zdá se mi, že bude na stole ležet 20 miliard eur na provedení reforem a tuto půjčku bude moci poskytnout okamžitě, aby se odvrátil bankrot,“ uvedl Brok.

Dodal, že je nutné, aby Ukrajina rychle sestavila novou prozatímní vládu, která provede nezbytné reformy. Zdůraznil, aby „se lidé nebáli, že dojde k bankrotu a Ukrajina zůstane sama bez pomoci“. Po masakru minulý čtvrtek se Ukrajinci vrhli na bankomaty a zuřivě z nich vybírali peníze ve strachu z kolapsu země.

Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonová

Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonová.

FOTO: Thierry Roge, Reuters

Podle Broka bude pomoc zaměřena na zlepšení ekonomické situace v zemi, aby mohla podepsat asociační dohodu s EU. Tu loni na poslední chvíli odmítl podepsat Viktor Janukovyč právě kvůli tomu, že pomoc z EU byla příliš nízká a nepostačovala na splácení dluhů.

Ukrajina by však v letošním a příštím roce mohla potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč), oznámil úřadující ministr financí Ukrajiny Jurij Kolobov.

Dodal, že už požádal zahraniční partnery, především Polsko a Spojené státy, o poskytnutí úvěru v nejbližším týdnu či dvou. Výši půjčky ale neupřesnil.

Kyjev podle ministra také navrhuje uspořádat velkou mezinárodní dárcovskou konferenci s účastí Evropské unie, USA, Polska, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších zemí a organizací, které by poskytly pomoc na modernizaci ukrajinské ekonomiky, reformy a přidružení k EU.

Ukrajina má letos splácet 17 miliard dolarů, ovšem Rusko pozastavilo nákup ukrajinských dluhopisů za 15 miliard. Na konci prosince zaplatilo tři miliardy, ale druhou dvoumiliardovou tranši pozastavilo po odstoupení premiéra Mykoly Azarova na konci ledna. V současné situaci se nedá očekávat, že by Rusko pokračovalo v nákupech dluhopisů. [celá zpráva]

Ve hře MMF

Americký ministr financí Jack Lew vyzval Ukrajinu, aby co nejdříve po vzniku nové vlády zahájila jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o balíčku finanční pomoci. Lew o současné situaci v zemi hovořil telefonicky s vůdcem ukrajinské opozice Arsenijem Jaceňukem.

O víkendu se v australském Sydney setkali ministři financí a představitelé centrálních bank skupiny 20 největších ekonomik světa (G20). Mezi účastníky jednání panovala shoda ohledně pomoci Ukrajině, uvedl nejmenovaný představitel amerického ministerstva financí. USA, Evropská unie i další významní mezinárodní hráči jsou prý připraveni podpořit program MMF a zmírnit tak dopad reforem na Ukrajince s nízkými příjmy, dodal zdroj.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová potvrdila, že MMF je připraven poskytnout Kyjevu pomoc, jakmile o to bude požádán. „Ukrajina je členem fondu. Pokud požádá o hospodářskou nebo finanční pomoc, jsme připraveni ji poskytnout,“ řekla Lagardeová. „Je ale třeba, aby na Ukrajině byl někdo, s kým je možné jednat,“ dodala.

MMF už dříve schválil pomoc Kyjevu, ale vláda ukrajinského premiéra Mykoly Azarova ji odmítala přijmout, protože byla spojena s požadavkem zavedení směnitelnosti hřivny a zvýšení koncových cen energií pro maloodběratele, což by v zimě silně postihlo ukrajinské domácnosti.

Jednání v Kyjevě

S Turčynovem se v pondělí setkali členové delegace evropských zákonodárců, v níž je i europoslanec za ČSSD Libor Rouček. Delegace je v Kyjevě od soboty a v pondělí se chtěla sejít i s propuštěnou bývalou premiérkou Julijí Tymošenkovou. Vůdkyně někdejší „oranžové revoluce“ však oznámila, že plánuje na několik dní si od politiky oddechnout, a tak je konání schůzky nejisté. [celá zpráva]

V Budapešti budou o situaci na Ukrajině diskutovat ministři zahraničí visegrádské čtyřky a Rumunska, Řecka a Bulharska, mezi nimi také český ministr Lubomír Zaorálek. Státy se připravují na možný příliv uprchlíků z postsovětské republiky.

Rychlé změny

O víkendu poslanci v Kyjevě horečně rušili zákony spojené s Janukovyčovou érou a zbavovali vládu a státní správu jeho lidí. Obětí tohoto tažení se stal i sám prezident, kterého parlament v sobotu formálně zbavil úřadu. [celá zpráva]