Článek
(Jakub Herzán, zpravodaj Novinek v Kyjevě)
Ukrajina se v sobotu probudila do zcela odlišného dne. Po prezidentovi se slehla zem a všechny důležité budovy jsou obsazeny opozičními předáky. Pro Igora ovšem dnešní den šťastný není, nad otevřenou rakví svého otce pláče a prosí dav, aby miloval svůj národ.
Jeho 65letého otce Vladimíra zastřelili 20. února provládní jednotky. Šel podpořit spoluobčany v boji za lepší Ukrajinu, a to se mu stalo osudným. O dva dny později pronáší jeho syn řeč nad jeho mrtvým tělem, pouhých pár metrů od místa, kde byl zastřelen.
Průvod, který čítá několik desítek lidí, provází smutek a pláč. Slzy na tvářích nemají jen ženy, ale také muži. Bojovná atmosféra na Majdanu se pomalu mění. Průvod prochází poničenými ulicemi, které nesou stopy násilí posledních dnů. Přihlížející smutečnímu průvodu ustupují a umožňují mu tak plynulý průchod ulicemi města.
„Přeji všem, aby nezapomínali na své rodiče, protože oni žijí pro nás, umírají pro nás, abychom my žili lépe. Abychom věřili v tento národ, milovali tento národ, abychom byli patrioty tohoto národa,“ promlouvá se zlomeným hlasem ke všem přítomným syn Vladimíra.
Poté sám vyvolává dav a ten se k němu přidává. Několik stovek lidí provolává hesla jako Sláva Ukrajině a Hrdina. Poté se dav chopí rakve a všichni společně odcházejí.