Pro zákon, který odebírá prezidentovi některé pravomoci a jehož schválení má přispět k ukončení politické krize a krveprolití, hlasovalo podle agentury Interfax 386 z 450 poslanců. Byl schválen ve zjednodušené proceduře, bez debaty a bez projednávání ve výborech.

Sněmovna podle agentury Reuters schválila také amnestii pro všechny zatčené, kteří by mohli být kvůli nepokojům v zemi stíháni.

Zákon znamená návrat k „prezidentsko-parlamentní” formě vládnutí, podle ústavy z roku 2004 totiž poslanci mají právo vytvářet vládu. Poslanci volí premiéra z kandidátů navržených prezidentem a parlament také jmenuje ministry obrany a zahraničí a šéfa tajné služby. Ostatní ministry navrhuje premiér. Funkční období parlamentu se také prodlužuje ze čtyř na pět let.

Dohoda mezi Janukovyčem a demonstranty počítá s vytvořením přechodné vlády národního kompromisu, vypsáním předčasných prezidentských voleb, vyšetřením násilí při nepokojích z minulých týdnů a garancí, že nedojde na vyhlášení výjimečného stavu a opozice nebude používat sílu.

Demonstranti v Kyjevě se zdraví s policistou, který přešel do jejich řad.

Demonstranti v Kyjevě se zdraví s policistou, který přešel do jejich řad.

FOTO: Vasily Fedosenko, Reuters

Opoziční aktivisté v Kyjevě

Opoziční aktivisté v Kyjevě.

FOTO: Baz Ratner , Reuters

Ne všichni protestující ovšem s dohodou souhlasili, protože chtěli okamžitý odchod Janukovyče. Opoziční vůdce tak část lidí na Majdanu i jinde považuje za zrádce. Není tedy vyloučeno, že střety některých skupin s policií budou pokračovat.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: V centru Kyjeva se opět ozývá střelba. Zdroj: Reuters


Problémem je roztříštěná opozice

Krize na Ukrajině nemusí skončit ani s dosažením dohody. Opozici sice sjednocuje nechuť k prezidentu Janukovyčovi, ale současně jsou cíle tří hlavních opozičních stran odlišné, nemluvě pak o odštěpeneckých skupinách demonstrantů. Ti si ale současně neuvědomují, že mimořádně obtížná je nejen politická situace, ale i ekonomická situace Ukrajiny a pád neoblíbeného prezidenta nemusí být všelékem.

Všechny opoziční proudy by si přály okamžitý odchod Janukovyče a co nejbližší termín prezidentských i parlamentních voleb s tím, že prezident by neměl už takové pravomoce, jaké mu garantuje ústava z roku 2010. To vše ale vyžaduje nějaký čas.

Demonstranti ve Lvově

Demonstranti ve Lvově na západě Ukrajiny.

FOTO: Olga Yakimovich, Reuters

Volby nemusí být všelékem

Ovšem volby mohou Ukrajinu dál rozdělovat, místo toho, aby ji sjednotily.

Ultranacionalistická strana Svoboda se zázemím na západě Ukrajiny, hlásící se k odkazu Stepana Bandery, prosazuje tvrdě používání ukrajinštiny. To může vadit početné skupině rusky hovořících obyvatel z východu země, která vynesla do čela Janukovyče.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

FOTO: Profimedia.cz

Prozápadní strana Otčina, která vznikla z Bloku expremiérky Julije Tymošenkové, také sází na nacionalismus, ovšem je demokratičtější. Situaci komplikuje už požadavek části jejích stoupenců, aby byla bývalá předsedkyně vlády propuštěna.

Tymošenková ovšem nemá zrovna čistý štít. V Rusku ji kvůli podvodům při privatizaci stíhali už v devadesátých letech a přezdívalo se jí Plynová princezna, protože na privatizaci plynového průmyslu vydělala značné peníze. Sama byla vysoce ambiciózní, takže pomohla k rozpadu prozápadní koalice po oranžové revoluci a nepřímo k návratu Janukovyče.

Opoziční aktivisté v Kyjevě před portrétem vězněné expremiérky Julije Tymošenkové

Opoziční aktivisté v Kyjevě před portrétem vězněné expremiérky Julije Tymošenkové.

FOTO: Gleb Garanich, Reuters

Nyní se projevila jako mstivá, když uvedla, že Janukovyč by měl být souzen za hromadné vraždy, což rozhodně nepřispělo k řešení současné krize. Otázka je, zda současný šéf Otčiny Arsenij Jaceňuk dokáže vzdorovat tlakům Tymošenkové a jejích příznivců.

To boxerský šampión Vitalij Kličko, který vede stranu Udar a dal najevo, že chce kandidovat na prezidenta, minulostí zatížen není. Zároveň ale ani není považován za velkého politika. K tomu není mnohými příznivci považován za dostatečně radikálního.

Vitalij Kličko promlouvá k demonstrantům v Kyjevě

Vitalij Kličko

FOTO: Reuters

V nynější situaci je však hlavním problémem ulice. Na ní záleží, zda se napětí uvolní. Demonstrantům dohoda nemusí stačit. Pořadatelé demonstrací (tzv. Euromajdan) ve svém tiskovém prohlášení ještě před potvrzením dohody ze strany prezidenta v pátek v poledne napsali, že Janukovyčova éra zažívá své „poslední dny a hodiny“. Je z toho očividné, že budou obtížně akceptovat, že Janukovyč setrvá do konce.

Arsenij Jaceňuk už uvedl, že před podpisem by měl dohodu schválit Majdan. Na jedné straně je to způsob, jak zapojit demonstranty z ulice do dohody, ale také je to výrazem snahy získat u nich body pro volby v případě, že by plán selhal.

Arsenij Jaceňuk

Arsenij Jaceňuk

FOTO: ČTK/AP

Skupin je mnohem víc

Demonstrují přitom i ultranacionalističtí radikálové ještě z dalších skupin, jako je třeba Pravý sektor. Ty žádná doporučení tří opozičních vůdců neuznávají a jednají, jak samy uznávají za vhodné.

Za čtvrtečním šturmem v centru Kyjeva koneckonců stála právě tato zmíněná skupina. To radikálové začali nosit zbraně a podnikali útoky na ministerstva a další administrativní budovy a porušovali dohody domluvené opoziční trojkou s vládou. Členové sektoru nakonec několikrát útočili i na Vitalije Klička, protože podle nich opozici nezastupuje dostatečně.

Otázka také je, zda sektor není napojen na stranu Svoboda a neslouží jí k prosazování extrémnějších názorů mimo stranu, která tak má šanci oslovit širší voliče.

Události na Ukrajině
Janukovyč ustoupil. Potvrdil předčasné volby a návrat k porevoluční ústavě
Střelba a zranění před ukrajinským parlamentem. Zasahovali vojáci ministerstva vnitra
Janukovyč a opozice podepsali dohodu
Krymský parlament chce anulovat dohodu o předání regionu Ukrajině
Po krvavém čtvrtku vládne v Kyjevě napětí, mrtvých je oficiálně 80
EU uvalí sankce na ukrajinské činitele zodpovědné za masakr
Z Ukrajiny údajně prchly některé politické špičky i s rodinami