Situace se proti předešlým dnům zklidnila. Divoké protesty zasáhly o víkendu zejména Sarajevo. Vedly také k požáru ve státním archivu a nyní panují obavy, že jsou nenávratně zničeny některé klíčové dokumenty z let 1878 až 1918.

Komentátoři při víkendových událostech poukazovali na atmosféru připomínající válku na počátku 90. let.

V neděli večer před úřadem kolektivní hlavy státu v Sarajevu demonstrovalo na tisíc lidí, už ale pokojně. Dali najevo nesouhlas s ostrým zásahem policie při předchozích protestech. Zopakovali také svůj požadavek na odstoupení vlády, zvýšení minimální mzdy ze současných 140 na 400 konvertibilních marek, zastavení privatizací státního majetku a ukončení programů půjček od Mezinárodního měnového fondu.

Nepokoje si vyžádaly víc než 200 zraněných a nejméně 44 lidí bylo zatčeno.

Část politiků předčasné volby podporuje

Bosnu a Hercegovinu tvoří Federace Bosny a Hercegoviny a Republika Srbská. Každá má vlastního prezidenta, vládu, parlament, policii a další instituce. Ústřední vládu tvoří tříčlenné předsednictví, v němž zasedají představitelé hlavních etnických skupin. Někteří pozorovatelé poukazují na to, že složité uspořádání je částečně příčinou stagnace a korupce.

Podle chorvatského premiéra Zoran Milanoviče ale za víkendové násilnosti může Evropská unie, která k Sarajevu nepřistupuje dostatečně odpovědně. Chorvatsko je členem EU, Bosna a Hercegovina nikoliv.

Požadavek na předčasné volby má podporou dvou stran tříčlenného předsednictví. Proti je ale podle serveru B92 představitel Bosňaňů Bakir Izetbegović. „Nemyslím si, že moje rezignace je způsobem, jak se dostat z této situace,“ prohlásil. Dodal, že dostal mandát od lidí ve volbách a jde mu o stabilitu a bezpečnost země.