Hlavní obsah

Švédy rozčílil webový pranýř trestaných

Právo, Vladimír Plesník

Kde bydlí nejbližší pedofil? Kolik si odsedí podvodník – majitel internetového obchodu, pro něhož si loni přišla policie? Ve Švédsku není nalezení odpovědi příliš obtížné. Web Lexbase.se prozradí konflikty nejen sousedů se zákonem. Vyvolal vztek a slzy, mluvčímu provozovatele vyhrožují smrtí.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Ulice venku za oknem vyhlíží poklidně a spořádaně: slabý provoz, kadeřnický salón, veřejná knihovna, kavárnička – ostatně jak jinak poblíž stockholmské radnice.

Když si však tento výsek srdce švédské metropole vyhledáte na interaktivním městském plánu na internetu, objeví se tu červené body. Označují domy v bezprostředním sousedství, přesněji řečeno bydliště v minulosti odsouzených hříšníků. Zločinců odvedle. Za poplatek se dozvíte víc: jméno, znění rozsudku, výši trestu.

Už se objevily první žaloby

„Takových informací se domůže každý Švéd, pokud se obrátí na soud. Portál Lexbase to pojal komerčně – shromáždil a na síť umístil milióny informací,“ vysvětluje Stig Samuelsson, publicista zaměřený na sociální sítě.

Od konce ledna tak může každý Švéd zapátrat v minulosti souseda, obchodního partnera nebo známého či zjistit, kde žije nejbližší odsouzený. Buď zadá jméno, adresu či číslo sociálního pojištění, nebo rozklikne červené body. Vyjde ho to na 79 švédských korun (247 Kč). V prvních hodinách zájem veřejnosti web natolik přetížil, že se zhroutil.

Podle Švédské televize Lexbase shromáždil celkem dvanáct miliónů rozsudků a za práva zpracovat je zaplatil soudům v přepočtu sto tisíc eur (2,7 mil. korun).

„Už nám volaly stovky lidí. Rozhořčených, mnozí pláčou,“ připouští Martin Brinnen, právník švédského Úřadu na ochranu dat. Nejsou to jen ti, kteří poznali sílu švédské justice. Stačí, když bydlíte v domě, kde žil dříve pachatel. Web totiž neaktualizoval adresy – zachycují bydliště v době odsouzení. Není divu, že první postižení nelenili a už podali žaloby.

Premiér nechce měnit ústavu

Ochránci dat mají v zemi tří korunek dost svázané ruce. Ústava v rámci práva na svobodu informací klade na stejnou úroveň tisk, rozhlas, televizi – a internet. „Dostal právo přinášet údaje. To se týká prakticky všech webů,“ podotýká Anne Rambergová, šéfka Svazu právníků.  „Svoboda mínění u nás stojí nad právem na ochranu soukromí. Lexbase představuje cynické zneužití ústavy.“

Pontus Ljunggren, mluvčí webu, už dal výpověď poté, co jemu i rodině vyhrožovali lynčem a smrtí. „Dá se říci, že se stal první obětí vlastního štvaní,“ napsal list The Local.

Situace se musí řešit

Situace si však nejspíš vynutí řešení. Kristina Starrsjöová, šéfka Úřadu na ochranu dat, se v listě Dagens Nyheter domáhala změny ústavy: „Pro mé podřízené je krajně obtížné opakovat všem volajícím: Jsme prakticky bezmocní. Řešení představují úpravy ústavy – i kdyby měly trvat několik let.“

Do vzrušené diskuse vstoupil i premiér Fredrik Reinfeldt. O změně ústavy nechce v tuto chvíli nic slyšet.

„Nejprve si musíme o všem popovídat. A především vyjasnit, jaké informace musí být přístupné pro všechny. Pro tuto diskusi nemusí zákony doznat žádných změn,“ upozornil.

Mezitím hackeři zaútočili na stránku a vyřadili ji z provozu. „I když ji obnoví, napadneme ji znova,“ nechal se slyšet hacker, který si říká Ódin podle hlavního boha Vikingů.

Neplatil daně
Média vypátrala, že Jonas Häger, zakladatel a většinový vlastník Lexbase, nezaplatil od roku 2007 na daních ani jedinou švédskou korunu.
„Už delší dobu se plaví po mořích celého světa na své jachtě,“ sdělil před svým odstoupením jeho mluvčí.
Kromě toho vyšlo najevo, že v minulosti spolupracoval s firmou, jejíž šéfové skončili před soudem kvůli podvodům a praní špinavých peněz

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám