Rozdíly jsou tak hluboké, že se občas dokonce objevují spekulace o rozpadu země či hrozbě občanské války. Ultranacionalisté ze západní Ukrajiny mají pramalou chuť ustupovat, takže s nimi mají problémy i lídři opozice.

Demonstrantům se podařilo během pondělka ovládnout většinu západoukrajinských regionů, obsadili již vládní úřady v oblastech Lvovské, Volyňské, Rivnenské, Tarnopolské, Chmelnycké, Vinnycké, Ivano-Frankovské a Černivické. V Žytomyrské a v Zakarpatské oblasti se o to pokusili.

Ukrajinské oblasti

Ukrajinské oblasti

FOTO: David Ryneš, Novinky/Reuters

Dělítkem 45miliónové země je Dněpr. Na jeho levém břehu leží proruské regiony, které byly k carskému Rusku připojeny v roce 1654. Pravobřežní Ukrajina byla k Rusku připojena až po dělení Polska v letech 1793 a 1795. Polsko si rozdělily Rusko, Prusko a Rakousko. Rusko, které už dříve zakázalo používat ukrajinštinu, hned začalo dusit národně obrozenecké hnutí, zejména na univerzitách.

Nezávislá Ukrajina

Po Velké říjnové socialistické revoluci byla vyhlášena nezávislá Ukrajinská lidová republika, kterou podporovalo císařské NěmeckoRakousko-Uhersko. Sovětské Rusko v rámci Brestlitevského míru uznalo v březnu 1918 její nezávislost.

Ukrajina se však dlouho ze samostatnosti neradovala, navíc její území bylo okleštěné. Po konci první světové války připadla Besarábie a Bukovina Rumunsku a Podkarpatská Rus nově vzniklému Československu. Boje mezi rudými a bílými podporované Poláky nakonec skončily rozdělením západní části Ukrajiny, kdy část patřící před válkou Rakousku-Uhersku, jako byla Halič a Volyně, připadla Polsku, zbytek získal Sovětský svaz.

Ukrajina

Ukrajina

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Hranice se opět posouvaly po začátku druhé světové války, kdy Sovětský svaz při dělení Polska s nacistickou Třetí říší získal celou západní Ukrajinu. Útoku nacistů na Sovětský svaz se pokoušely využít některé nacionalistické skupiny v zemi, které odmítaly sovětskou moc a s ní související nadvládu Moskvy. Nacionalisté se snažili po útoku dosáhnout uznání samostatné Ukrajiny, ale v Berlíně neuspěli. Části Ukrajinské povstalecké armády Stepana Bandery kolaborovaly s nacisty. Po válce bojovali proti polské i sovětské moci, nakonec se zbytky její armády pokoušely dostat do západního Německa přes Československo.

Orientace západní části Ukrajiny na střední Evropu je dána historicky, když byla dříve součástí Polska, Rakouska-Uherska, bývalého Československa nebo Rumunska.

Stalin přispěl k odporu Ukrajinců

Odpor proti Rusům se vyhrotil za Stalina. Od konce dvacátých let docházelo k rusifikaci Ukrajiny a hlavně k násilné kolektivizaci zemědělství, která vyústila v katastrofální hladomor.

Další hladomor zažila Ukrajina, která byla nejvíce postižena během Velké vlastenecké války, v letech 1946 a 1947.

Současnou podobu země získala v roce 1954, kdy Nikita Chruščov daroval Ukrajincům Krym u příležitosti 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku.
I poté, co odezněl brutální stalinský teror, probíhala rusifikace, která se projevila například v reformě pravopisu. Ukrajinština získala statut státního jazyka až v roce 1989.

Samostatná Ukrajina byla vyhlášena v roce 1991, když zanikl SSSR. Stala se součástí Společenství nezávislých států, které má ale spíše symbolický význam.