Před marasmem a útlakem, kterým čelily v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku, České republice, Maďarsku a jinde, již utekly desítky tisíc Romů. Ale ve Francii, Itálii a Německu končí v táborech a v polorozpadlých příbytcích a někteří se uchylují ke zločinům. Na Západě se navíc ukazuje, že staré předsudky v Evropě přetrvaly.

"Snědí Romové zpívají a kradou, své děti neobouvají a rádi žijí ve špíně," vypočítává Der Spiegel zakořeněné názory. Zároveň ale upozorňuje na to, že západní vlády přicházející Romy dlouhou dobu ignorovaly. Německo mělo integrované Sinty, Francie Manuše a Španělsko své Kalé.

"Nikdo o ně ale neprojevil žádný zájem a nikdo se nezeptal na Romy z jihovýchodní Evropy," napsal Der Spiegel s tím, že pozornost na ně se upřela až poté, co přicházejí další a další. Podle časopisu je zázrak, že svou vlast, kde čelí útlaku, neopustilo ještě více Romů.

"Diskriminace se jim ale dostává i v bohatších zemích, jako je Německo," dodal magazín s tím, že vedle častých urážek musí Romové vydržet i fyzické útoky. Podle politologa Markuse Enda je protiromský rasismus v Německu "na denním pořádku".

Do kontejnerů tři hodiny od centra

Protiromské nálady jsou ale v dalších západních zemích ještě ostřejší. V Itálii se vláda pokouší Romy nastěhovat do komplexů postavených z bytových kontejnerů. Příkladem je Salone u okružní římské dálnice.

"Je to bohem zapomenuté místo, vede k němu jen úzká cesta," napsal Der Spiegel s tím, že do centra metropole to trvá tři až čtyři hodiny. Ačkoli je Salone, kde v kontejnerech žije asi 500 rodin, považované za modelový příklad městem řešené a financované bytové situace "plně vybavených" jednotek, po cestách se prohánějí potkani a toulaví psi a v okolí se povalují staré gauče a matrace.

Romské tábory likviduje pomocí bagrů i Francie. Tuto metodu podle Der Spiegelu zavedl konzervativní prezident Nicolas Sarkozy a jeho socialistický nástupce François Hollande v ní pokračuje.

Eurokomise chce, aby se závazky plnily

Nejen francouzská krajně pravicová Národní fronta je přesvědčena o neschopnosti většiny romské populace zapojit se do společnosti. S tímto názorem souhlasí i socialistický ministr vnitra Manuel Valls, za což okamžitě sklidil kritiku eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové.

"V této věci nejde vyhrát," řekla Redingová s tím, že v roce 2010 na romský summit ve španělské Córdobě přijeli jen tři ministři. Po summitu vyzvala všechny unijní země, aby předložily strategii romské integrace. Berlín v ní konstatoval, že "žádný zvláštní postup pro Romy není třeba".

Začátkem loňského prosince se ale všech 28 států Unie zavázalo zaměřit se na integrační opatření pro své romské populace. "Nebudeme se rozpakovat členům EU připomínat jejich závazky, abychom zajistili, že je dodrží," řekla Redingová.