Podle Bildu se konkrétně jedná o olejomalbu nazvanou Kancléř Bülow mluví před Říšským sněmem z roku 1905 od malíře Georga Waltenbergera a o křídovou litografii Ulice v Královci od Lovise Corintha z roku 1918. Právě druhé jmenované dílo pochází podle listu ze sbírek Gurlittovy rodiny.

Lammertův mluvčí deníku objevení dvou obrazů ukradených nacisty ve Spolkovém sněmu nejprve potvrdil, později ale svá slova odvolal. V prohlášení upřesnil, že kunsthistorici prověřují "dva podezřelé případy" a že Spolkový sněm věří, že toto zkoumání bude dokončeno v březnu nebo dubnu příštího roku. Poté dolní komora parlamentu výsledek bádání zveřejní.

V jejích uměleckých sbírkách se podle mluvčího nashromáždilo od roku 1945 odhadem na 700 děl. U 592 z nich byl jejich původ už prověřen a u zbývajících zkoumání pokračují.

Nebyl by to přitom první případ, kdy by se ve Spolkovém sněmu objevil obraz ukradený nacisty. Před čtyřmi roky musela dolní komora dědicům původních majitelů vrátit malbu Bismarck se širákem od Franze von Lenbacha.

Majitel zkonfiskovaných děl tvrdí, že jsou jeho

Téma nacisty ukradeného umění se v Německu stalo opět vysoce aktuální po letošním oznámení nalezení rozsáhlé sbírky cenných maleb a grafik v mnichovském bytě Cornelia Gurlitta.

U části těchto obrazů existuje podezření, že by se mohlo jednat o díla zabavená nacisty původním majitelům nebo zkonfiskovaná jako takzvané "zvrhlé umění", jak označovali díla neodpovídající nacistickým ideálům.

Němečtí experti se nyní snaží původ zabavených obrazů objasnit. Osmdesátiletý důchodce Gurlitt ale tvrdí, že všechny patří právoplatně jemu a žádá je zpět. [celá zpráva]