„Jestliže prezident Viktor Janukovyč zaprodá zemi Rusku, zažije dosud nevídanou vlnu lidového hněvu,” prohlásil na shromáždění v ukrajinském hlavním městě Arsenij Jaceňuk, předák opoziční strany Otčina vězněné expremiérky Julije Tymošenkové a dodal:  "Podle našich informací návrh dohody o strategickém partnerství (s Ruskem) již byl parafován, ale Janukovyč zatím neměl odvahu dohodu podepsat," Jaceňuk tvrdí, že tato dohoda předpokládá i připojení k celní unii.

Na náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva i v obsazené radnici setrvaly také v noci na sobotu navzdory mrazivému počasí tisíce demonstrantů. Jeden z vůdců opozice, světový šampion v boxu Vitalij Kličko prohlásil, že země se ocitla na „historické křižovatce”, a oznámil, že v neděli se uskuteční další velká demonstrace za odstoupení vlády. Podle médií se před týdnem v centru Kyjeva sešlo na 350 000 lidí, i když opozice hovořila o půl miliónu. [celá zpráva]

Silná slova zazněla poté, co se v pátek ukrajinský prezident Viktor Janukovyč cestou z Číny setkal v Soči s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Chtěl s ním hovořit o připravovaném strategickém partnerství. Jak ale vyplývá ze sdělení Putinova mluvčího Dmitrije Peskova, nic hmatatelného ukrajinský představitel nezískal. Nedomluvili se na uzavření nové dohody o prodeji ruského plynu a nižších cenách za něj. „Velká pozornost byla věnována spolupráci v oblasti energetiky, při jejímž projednávání strany svá stanoviska sblížily. Konečné dohody ale dosaženo nebylo,” citovala agentura Peskova.

O připojení Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, jak by si přál Putin, se podle Peskova v pátek v Soči nemluvilo.

Ukrajina v krizi zoufale hledá prostředky

Janukovyč se zoufale snaží získat peníze pro svou zemi, která je v krizi. Podle světové banky letos v zemi neporoste HDP, i když se čekal růst okolo čtyř procent, uvedl list Expres.

Stále více Ukrajinců se obává devalvace nekonvertibilní hřivny, jejíž kurz vůči euru už několik dní neustále klesá. Ekonomičtí experti v Expresu uváděli, že kurs je nadhodnocen a udržován uměle.

Janukovyč ale nezískal žádné výhody od EU, ani od Putina ani dostatečně výhodnou půjčku od Číny. Ta sice přislíbila investovat asi osm miliard dolarů, ale u dvou miliardové půjčky uvedla, že by polovinu dodala ve zboží. Peking má zájem především o ukrajinská transportní letadla Antonov, ale Čína většinou po získání několika kusů a práv na omezenou licenci stroje vyrábí v neomezených množstvích.

Čína už dříve půjčila zemi deset miliard dolarů. Ukrajině sice poskytl půjčku 15 miliard dolarů už v roce 2011 patnáct miliard dolarů Mezinárodní měnový fond, ale suma byla zmrazena, protože Kyjev odmítl zrušit dotace na dodávky plynu pro domácnosti, neboť většina rodin si nemůže dovolit zaplatit tržní cenu. Janukovyč odmítá i zavést konvertibilní měnu.

Příští rok potřebuje Ukrajina asi 14 až 18 miliard dolarů na splátky půjček a úhrady za plyn.