Článek
Soud ve svém konečném verdiktu stejně jako loni uvedl, že Rusko nesplnilo svoji povinnost a neodtajnilo klíčové dokumenty. „Ruské soudy neuskutečnily důležitou analýzu důvodů uchovávání dokumentů v utajení,“ uvedl štrasburský soud v rozhodnutí.
Sovětská tajná policie NKVD u Katyně v dubnu a květnu 1940 popravila na 22 000 příslušníků armády, policie, intelektuálů a kněžích. Pět desítek let pak Moskva z masakru vinila nacisty. Přiznání přišlo teprve na přelomu 80. a 90. let s perestrojkou sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.
Následné vyšetřování ruská vojenská prokuratura v roce 2004 zastavila. O šest let později ruský parlament v prohlášení uvedl, že je třeba dál „ověřit seznamy obětí“ a „odkrýt okolnosti tragédie“, a přiznal, že rozkaz k zabíjení dal sovětský vůdce Josif Stalin. V témže roce Rusové také zpřístupnili veřejnosti šest dokumentů vztahujících se k události.
Ostatní dokumenty ale zůstávají v utajení a v souvislosti s masakrem nebyl nikdo souzen.
Soud ve Štrasburku se v pondělí znovu odmítl vyjádřit k jednotlivým případům z Katyně, jelikož k nim došlo dřív, než Rusko v roce 1998 přistoupilo k evropské úmluvě o lidských právech.